Polovině českých domácností může hrozit energetická chudoba

Starším nezatepleným a nezrekonstruovaným budovám bude po roce 2020 hrozit demolice, protože se octnou na prahu životnosti. Nejvíce budou ohroženi senioři, jejichž důchody nemusí stačit na renovaci budov a platby za energie. Rodinné domy představují polovinu nezateplených bytových jednotek. Odborníci doporučují nastartovat „čtvrtý, energetický pilíř“ penzijní reformy.

Moderní rodinné domy už jsou stavěny v příšných energetických standardech, foto: www.inspireli.cz
Moderní rodinné domy už jsou stavěny v příšných energetických standardech, foto: www.inspireli.cz

V roce 2012 v Česku nebylo celkem zatepleno 77 % všech obydlených bytových jednotek. Při současném tempu zateplování domů se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 %. Až polovina tuzemských domácností tak může v budoucích letech čelit vysokým výdajům za teplenou energii a upadnout do takzvané energetické chudoby (tj. nedostatek energetických zdrojů k zajištění elektřiny, tepla, chladu atd.).

Platí to zejména tehdy, pokud dojde k obnovení růstu cen za energie pro domácnosti. Tyto a další závěry vyplývají z obsáhlé studie Potenciál úspor energie v budovách, kterou realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s. zaměřující se na hospodaření s energií.

Do dalšího desetiletí tak Česko vstoupí s většinou bytů v nezateplených domech. „Zhorší se tak vyhlídky na jejich zateplení v budoucnu. Po roce 2030 stále nebude podle současných odhadů zatepleno přibližně milion bytových jednotek, převážně v rodinných domech,“ upozorňuje analytik Michal Čejka ze společnosti PORSENNA o.p.s. Teoreticky tak hrozí energetická chudoba třetině, v extrémním případě polovině domácností.

Hrozí, že pokud se tempo zateplování a sanace budov nezvýší, řada starších budov po roce 2020 natolik zchátrá, že budou muset být postupně zbořeny – jejich sanace již nebude možná či bude příliš nákladná.

„Týká se to zejména rodinných a panelových domů. Ty často slouží bez větších investic do renovace více než 40, či dokonce 50 let a jsou na hranici své životnosti. Dlouholeté vystavení povětrnostním a tepelným výkyvům je postupně učiní neobyvatelnými,“ shrnuje Marcela Jonášová, která zastupuje asociace sdružující výrobce tepelných izolací a systémů.

Energetická chudoba ohrozí zejména důchodce

Nejvíce jsou ohroženi současní a budoucí senioři, jejichž domy se mohou v průběhu příštích 20 let stát nevyhovujícími pro bydlení či příliš nákladnými z hlediska spotřeby energií. „Investice do renovací a výdaje za tepelnou energii mohou být nad finanční možnosti řady seniorů,“ varuje Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.

Spotřeba tepelné energie v domácnostech je sice dlouhodobě stabilní – lidé se naučili energií méně plýtvat –, ale její cena neustále roste a drží se dlouhodobě procento nad inflačním průměrem.

Podle dat Energetického regulačního úřadu za posledních 12 let ceny energie pro domácnosti ročně rostly o 5 %. „Budoucí důchodci, pokud si nevytvoří dodatečné úspory na penzi, budou za energii utrácet stále vyšší podíl svých příjmů,“ konstatuje Luděk Niedermayer.

Zejména nízkopříjmovým domácnostem proto může v budoucnu výrazně pomoci, pokud v minulosti investovaly do rekonstrukce se snížením energetické náročnosti budov. „Tímto způsobem lze i v delším horizontu udržet výdaje za energii na nízké úrovni a vyhnout se vysokým jednorázovým investicím do renovace budovy,“ doplňuje Niedermayer.

Nevytápěné budovy chátrají

Řada sociálně slabších domácností se snaží již nyní na otopu šetřit omezením spotřeby a topí málo nebo jen v některých místnostech. Vzniká tak začarovaný kruh: „Nezateplené domy nutí lidi omezovat spotřebu tepla a nevytopené domy mnohem rychleji chátrají, časem se stávají neobyvatelnými,“ upozorňuje Marcela Jonášová.

Z analýzy vyplývá, že se vyplácí pokračovat v programech podpory oprav domů pro bydlení typu . „Nejvyšší pozornost si v tomto ohledu zasluhují , které aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek,“ dodává Michal Čejka.

Jak u panelových domů, tak u většiny nepanelových domů je možné realizovat jejich opravy v nízkoenergetickém a pasivním energetickém standardu. Vyšší náklady jsou pak v delším období kompenzovány úsporami z růstu cen energie a také zvýšením komfortu bydlení.

Musí vzniknout „čtvrtý pilíř“ penzijní reformy

Sociální protesty spojené s cenami energií podobné těm v Bulharsku mohou v budoucnu nastat i v Česku. Nahrává tomu stárnutí obyvatelstva a nijak optimistický vývoj ekonomiky a .

Promyšlené zavádění vysokých energetických standardů či podpora rekonstrukcí snižujících energetickou náročnost státem mohou mít velmi pozitivní dopad na ekonomiku – a to nejen tím, že podpoří aktivitu v některých odvětvích.

Cílem může být dosáhnout do roku 2030 sanování alespoň 80 % všech bytových jednotek. „Promyšlené investice do snížení energetické náročnosti vlastních nemovitostí lze s nadsázkou nazvat ,čtvrtým pilířem penzijní reformy‘, který může přispět ke stabilizaci ekonomické situace nejen penzistů,“ potvrzuje Luděk Niedermayer.

Zásadní význam má i legislativní podpora, například nastavení kritéria provozních úspor v zadávací dokumentaci při veřejných zakázkách na výstavbu nebo renovace budov. „Prioritou musí být míra provozních nákladů, tedy hlavně úspor energie při provozu budovy, nikoli jen cena zakázky,“ doporučuje Michal Čejka.

Energetickou úspornost jako prioritu musí začít zohledňovat i zájemci o : nešetřit na míře zateplení, kvalitě oken či doprovodných technologií typu rekuperace tepla.

„Zkušenosti ukazují, že je podstatně výhodnější zateplit budovu na vyšší úrovni tepelné ochrany budov, než je v daný okamžik standardem. Opětovné izolování nebo instalace úsporných technologií po deseti či patnácti letech je ekonomicky vždy mnohem náročnější,“ uzavírá Marcela Jonášová, zástupkyně asociací sdružujících výrobce tepelných izolací a systémů.

tisková zpráva
Sdílet: