Nový stavební materiál: cihly ze zvířecí krve
Architekt Jack Munro v rámci své diplomové práce testoval stavební využití poněkud materiálu. Rozhodl se, že zpracuje metodiku využití dobytčí krve jako efektivní stavebniny pro rozvojové země.
Navzdory prvotním předsudkům cihly vyrobené ze směsi písku a krve představují velmi zajímavý produkt. „V řadě rozvojových zemí se potýkáme s nedostatkem kvalitního stavebního materiálu, většina domů uplácaných doslova z hlíny tu podléhá postupné erozi,“ tvrdí Munro.
„Zvířecí krev je zde materiálem poměrně dostupným. Až dosud se s ním však mrhalo. Zvířecí krev je v zásadě jednou z nejvíce opomíjených surovin vůbec.“
Absolvent university ve Westminsteru tak ve své studii testoval jak efektivně krev využít. Vytvořil směs krve a písku, kterou v před-připravených formách vypaloval v troubě.
Při relativně nízkých teplotách (okolo 160 °C) po hodině pečení krevní proteiny vytvořily sklovitou sraženinu, ne nepodobnou glazuře.
Jack Munro navrhl v rámci své práce i vzorovou „dílnu“, ve které by se nacházela jatka, porcovací místnost, chladící zařízení, ale také nádrž na krev, pec a „cihelna“.
Ačkoliv jeho projekt získal letos první cenu za originální nápad i přístup, žádný z hodnotitelů se prý nemohl ubránit pocitu jisté sklíčenosti.
Při přepočtu, že z jedné krávy můžeme získat okolo pětadvaceti litrů krve, by se ze tří krav dal postavit jednoduchý dům. Produkované cihly jsou díky svému povrchu odolné vodě, větrné erozi a celkově velmi pevné. Jediné, s čím by se asi obyvatelé potýkali, je ten nepříjemný pocit, že se nacházejí v domě vystavěném z krve.
To je hnus. Proboha, kde to žijeme? Co je to s tím světem, že tohle může být myšleno vážně a ještě k tomu jako ekologický nápad? Fuj. Udělalo se mi z toho špatně, představte si v takovém domě bydle. Brr.
Pokud se dvou kravám každý měsíc pustí žilou 2[l] krve, pak za rok mají na domeček. Alternativa k 25[l] krve je 12 lidí na odběr nebo poslat 5 občanů z úřadu práce či z LDN-ka rovnou na výpomoc v rámci projektu „konečné řešení – pomoc bližnímu“. Pozůstalí navíc ušetří náklady za pohřeb.
Dobrý den,
zpětně jsem sem nahlédl a omlouvám se panu redaktorovi. Byl to můj omyl, že můj text působil přímo jako atak na autora článku, to jsem nechtěl. Mělo to být formulováno na autora nápadu. Toho nedorozumění je mi líto.
Kéž by však šlo panu architektu dát najevo pár vět. Jeho nápad mi připadne opravdu děsivý a s ekologií málo příbuzný…
Mě to připadá jako totální zvrácenost. Nehledě na zápach, který tam nutně po nějaké době bude a na hygienická rizika.
Také bych měla skvělý nápad jak připravit z úžasného pana Jacka Munroa, jídlo které by mu jistě zachutnalo. Idiot!
Jsem překvapen, kolik emocí takový článek vyvolal. Reakce pana Pavla, byť poněkud dlouhá, je „lidská“ a přijde mi blízká.
Musí ale umět rozlišit, kde je hranice mezi redaktorem – člověkem, který mu tuto informaci zprostředkoval, a Jackem Munroem, „autorem“ nápadu.
Mou rolí je přinášet zajímavosti z oblasti stavebních materiálů, architektury a ekologického bydlení. Jen proto, že v nás (opravdu v nás obou) vyvolává tato konkrétní zpráva nedobrý pocit, není důvodem ji opomenout, a mlčet o ní. Ostatně, kde jinde než na tomto webu by měl být prostor k diskuzi o tom, jaké stavební materiály jsou „ekologické“?
oprava
http://www.youtube.com/watch?v=RhDoP4BOTAE&playnext=1&list=PLDAD6E13E2A35E042&feature=results_main čas 1:10:10
Mrkněte na čas 23:50
http://www.youtube.com/watch?v=qCRspwfKHmI&feature=related
jak taková krev vypadá…
Tak jako nacisté za kacelářskými stolky, kteří viděli židy jen jako čísla, my také nemáme problém uvažovat jak zužitkovat každou část mrtvé bytosti do poslední kapičky… Jak smutné…
Vážení, jsem zastánce myšlenek, které propaguje prof. Erazim Kohák a jeho hlavní gro: „Donos, dopotřebuj, obejdi se bez“ je tak trochu i heslem mého života. Avšak toto je ryze neuvědomělý přístup k problematice.
Rád bych upozornil autora článku, že stravovat se masem a potažmo využívat jateční průmysl NENÍ EKOLOGICKÉ! Každý, kdo má jen trochu selského rozumu, tak vidí, že ta zvířata než vyrostou do jateční velikosti, tak spotřebují tolik vody a potravin, že pokud jde o nasycení hladových, tak je efektivnější je dát rovnou hladovým lidem. A pokud jde o stavební materiál. Tak v některých afrických kmenech mají daleko efektivnější způsob. Využívají výluhů z rostlin, které při přimíchání do hlíny a vysušení, vytvoří pojivo uvnitř struktury materiálu. Cosi jako náš Soikrat – disperzní materiál. V jiných rozvojových zemích by se stejně tak daly použít kaučonosné rostliny.
Navíc v Africe, Brasílii atd. kde se potýkají s obrovským úbytkem tamních lesních porostů, je rada „vypalujte cihly“ cestou do pekel s nedozírnými následky!
Když už cihly, tak lisované např.: http://www.youtube.com/watch?v=UxVaJBFBzJk
může se využít i zmíněných rostlin, které by bylo dobré pěstovat v permakulturním duchu. Podívejte se např. co Bill Mollison dokázal iniciovat skoro před půl stoletím http://www.youtube.com/watch?v=RhDoP4BOTAE&playnext=1&list=PLDAD6E13E2A35E042&feature=results_main čas 1:10 (až uvidíte, na jakém místě začínali, budete koukat…)
domy z krve ne, ale boty a oblečení z kůže ano?? to nedává smysl. Proč by krev měla vadit? Příjde mi to rozhodně jako hodně zajímavý nápad.
a nebylo by efektivnější tuto krev lépe využít k výrobě krmiv pro hosp. zvířata…???