Mořský koberec vyrábí energii z vln
Naše Země doslova přetéká energií. Kdybychom se ji naučili plně využít, můžeme zapomenout na uhelné i jaderné elektrárny. Obrovským přírodním generátorem jsou například mořské vlny na pobřeží. Kalifornská univerza v Berkeley nyní přišla s originálním nápadem, jak efektivně a levně vyrábět elektrickou energii na mořském pobřeží.
Právě bahnitým dnem se inspirovali američtí výzkumníci při návrhu nového typu přímořské elektrárny. V jejich návrhu má elektrárna podobu gumové zvlněné rohože simulující bahnité mořské dno. Rohož je usazená na řadě hydraulických válců a čerpadel.
Při přechodu vln po rohoži dochází vzniká hydraulicky tlak v čerpadlech, které pak pumpují vodu na pobřeží. Zde lze tlak vody využít k výrobě elektrické energie.
Experimenty prováděně na Kalifornské univerzitě ukázaly, že koberec dokáže absorbovat až 90 % energie z vln. Pro představu, jeden metr koberce vyrobí dostatek elektřiny pro dvě americké rodiny. Plocha 10×10 m2 generuje stejné množství elektrické energie jako solární elektrárna o velikosti fotbalového hřiště.
„Máme v plánu testovat tento systém v oceánu během dvou let a doufáme, že pro komerční nasazení bude připraven do deseti let,“ říká asistující profesor Reza Alam, na Kalifornské univerzitě.
Klíčem je testování univerzálnosti použití v různých pobřežních oblastech a především trvanlivost použitých materiálu. „Kobercová elektrárna“ musí odolat jak agresivní mořské vodě, tak silným bouřím.
Elektrárna je určená pro instalaci do mělkých pobřežních vod, maximálně do hloubky 18 metrů. Systém lze také snadno velikostně škálovat, podle energetických potřeb jednotlivých oblastí i podle požadavků na životní prostředí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Searaser vyrábí elektřinu pohupováním se po vlnách
50% energie pro Evropu by mohlo pocházet do roku 2050 z oceánů
Navíc mořskou vodu hnanou pod tlakem z elektrárny lze využít i jinak. Po odsolení pumpované vody ji není problém dále distribuovat do vnitrozemí, především do oblastí s nedostatkem vody.
Problémem jsou samozřejmě peníze, a to i v bohatých Spojených státech. Výzkumný tým se proto obrátil na veřejnost o poskytnutí grantu na stavbu většího prototypu elektrárny. Z cílové částky 10 000 dolarů mají vybrané již 2/3 prostředků. Držme jim palce.
Prosím když už překládáte, čtěte si to v redakci pak v češtině nevzájem. Velikostně škálovat je jakoby to vyhodil google translator. Nezdá se vám lepší věta Lze libovolně rozšiřovat?
Ano zem oplývá opravdu množstvím energie, ale měli bychom se zeptat také co to všechno způsobí, kupříkladu takové Štěchovice mají menší dopad, Orlík, tedy spíše než obrovské zdroje by se mělo jít cestou menších, zejména v takovém citlivém prostředí. Jenže s touto energií je jeden problém její koncentrace je nízká a špatně se nám využívá, vždy si ji musíme nějak zkoncentrovat, jinak potřebujeme velké stroje.
Ovšem myslím že oněco lepší je využití mořských proudů, o to ovšem musí být opatrné.
Carlos, je to uz roky, co som si dal taku malu domacu ulohu a vyslo mi z nej, ze zatial co slnko ponuka ma meter stvorcovy ked prezeniem 1 kW vykonu, vietor na tuto plochu niekolko kW a vlny desiatky kW. Mate pravdu, ze morske prudy ponukaju este vyssi level, len ten instrument chyba. Niekomu. Mne nie.
No v podtatě se na něčem pracuje, ale probém je s rychlostí asi okolo 1m/s, ale výkony jsou to buď malé, nebo velké, podle pohledu ze kterého se díváte, bývají to desítky až stovky GW, ale to je z pohledu celkové spotřeby celkem málo. Ale třeba pro Japonsko by to bylo dost výhodné.
Pak je zajímavé že pouhý osmotický tlak mezi sladkou a slanou vodou odpovídá asi 270m, když jsem slyšel poprvní o osmotické elektrárně, tak jsem to pak pro zajímavost počítal, celkově by pak z důvodů nutnosti udržet tlak na slané straně byla ´činnost asi 30%, ale s dostupnými obrovskými kvanty vody, nevýhodou by byla nutnost filtrace. Ikdyž teď mne napadá, že by možná turbína šla dát i na přívod sladké vody a tím pádem by nebylo nutné udržovat takový přetlak slané a tím by ze zvýšila účinnost. Ovšem problém by byl se zanášením membrán.
Ale i s původním konceptem to je z 1m3/s stále asi 790kW, které jsou dostupné ne v horách, ale tam kde to je zapotřebí v hustě obydlených říčních ústích. Ale chce to ještě hodně výzkumu, zejména membrán a také filtry.