Míra elektrosmogu v posledních letech roste

Produkce elektrosmogu – elektromagnetického záření o nízkých i vysokých frekvencích – dlouhodobě exponenciálně roste s rozšířením elektronických zařízení a rostoucím objemem bezdrátově přenesených dat. Intenzita elektrosmogu se zvyšuje tak rychle, že lze jen obtížně předvídat dopady jeho dlouhodobého vlivu na lidské zdraví.

Zdroje elektromagnetického záření na obytných budovách. foto: Profibaustoffe CZ
Zdroje elektromagnetického záření na obytných budovách. foto: Profibaustoffe CZ

Elektrosmog (elektromagnetické znečištění) je elektromagnetické záření o frekvencích 0 až 300 GHz, které se běžně v přírodě nevyskytuje. Vzniká v malé míře kolem všech elektrospotřebičů, zejména potom kolem mobilních telefonů a vysílačů, wifi routerů, trafostanic apod.

Dopady elektrosmogu na lidský organizmus byly a jsou na základě vzbuzení veřejného zájmu předmětem národních i mezinárodních výzkumů. Různé studie dochází k závěrům – elektrosmog může mít vliv, např. na zvýšení rizika vzniku rakoviny a infarktu, na změny genomů (genový obsah chromozomů jádra buňky) a na psychiku (např. deprese). Kromě toho vede zvýšené záření ke snížení výkonnosti, schopnosti koncentrace nebo také narušení biorytmu.

Mezi hlavní zdroje elektromagnetického záření patří elektrické rozvody a spotřebiče v domě, ale také zdroje vysokých frekvencí jako například vysílače mobilního signálu nebo wifi routery. Přestože elektrosmog není vidět, jeho intenzita se dá změřit přístroji, které zobrazují hodnoty elektromagnetického pole v různých frekvencích.

V roce 2008 byly v ČR paradoxně stanoveny nižší limity pro bezpečné působení elektromagnetických polí na člověka. Problémem může být různá míra elektrosmogu v prostředí, kterou lze bez měření v konkrétním místě jen těžko odhadnout.

„Například z některých vysílačů mobilních operátorů se vlny nešíří rovnoměrně, ale směrově. Často se tak setkáváme s případy, kdy je hodnota elektrosmogu v bezprostřední blízkosti vysílače nižší, než ve vzdálenosti desítek metrů od stejného zdroje,“ upozorňuje Eduard Rovnaník, technický poradce Profibaustoffe CZ, který se problematikou elektrosmogu zabývá.

„Navíc dochází k prolínání záření z více zdrojů, což může u citlivých lidí vyvolávat například narušení biorytmu. To má za následek mimo jiné poruchy spánku a zvýšenou náchylnost k depresím“ dodal Rovnaník.

Jak se chránit? Vystavení se elektrosmogu a jeho účinkům se nelze v dnešní době zcela vyvarovat. Pokud například člověk pracuje denně v kanceláři a bydlí v panelovém bytě, kde mohou být až desítky aktivních wifi sítí, nemůže elekrosmog zcela eliminovat.

Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější je se před elektrosmogem chránit alespoň během spánku. Mezi nejběžnější ochranné systémy patří speciální omítky, které umí elektromagnetické záření účinně odstínit. Dají se aplikovat jak v interiérech jako omítková stěrka, tak i jako vrstva vnější fasády.

tisková zpráva

7 komentářů: „Míra elektrosmogu v posledních letech roste

  • 15. 3. 2015 (20.26)
    Trvalý odkaz

    Je neškodné pokud jeho intenzita nedosáhne prakticky závratných hodnot , kdy už dochází k ohřevu tkání (mikrovlná trouba). El mag. pole vzniká okolo všech el. spotřebičů , od počítače až po žárovku. Nedá se to reálně nijak odstínit, pokud tedy nechcete žít v železné bedně. A také není pravda , že intenzita el. mag. pole roste. rozvoj wifi sítě s výkony řádově zlomky watů nemají na celkový stav žádný vliv. Intenzita polo klesá exponencionálně se vzdálenostní od zdroje signálu proto v praxi má mobilní telefon o mnoho řádů větší účinky než jakýkoli byť silný televizní vysílač , který je třeba v dohledu. Pokud tedy někdo chce omezit el. mag. pole , které na něj působí pak je to snadné nepoužívejte mobil. Všechno ostatní má proti mobilu mizivý vliv. Vzhledem k tomu ,že mobilisté nemají ani po 20 letech intenzivního používání mobilů žádné zdravotní problémy a jsou zatíženi nesrovnatelně více než ten kdo mobil nepoužívá nemá na ně toto záření žádný vliv.
    Přesto bych však jeden vliv našel. Radioamatéři vysílají na krátkých vlnách výkonem řádově stovky wattů někdy až 1kW. Tito muži často nemají mužské potomky. Neznám žádnou studii, která by toto potvrzovala, ale asi to není náhoda. Jedná se však o nízké frekvence, které se nepoužívají v žádných moderních komunikačních zařízení.

    Reagovat
    • 15. 3. 2015 (21.41)
      Trvalý odkaz

      Ale toto se traduje mimochodem i o radarech, což jsou již GHz

      Reagovat
    • 13. 3. 2015 (17.31)
      Trvalý odkaz

      Spíš ten kdo uvolnil tiskovou správu, nicméně jsou případy kdy opravdu i podle, myslím to bylo ČTÚ, úřadů hodnoty EM záření lokálně nad limity. Nicméně bych článek úplně do bludnobalvaní kategorie nezaředil. Samozřejmě že se kolem toho motá hromada podvodníků, kteří se snaží na tom zbohatnout, nicméně problém s růstem EM záření je. Některé studie ukazují minimálně vliv na tažné ptactvo.

      Reagovat
  • 13. 3. 2015 (11.44)
    Trvalý odkaz

    Přesně tak, elektrosmog = elektromagnetické záření o vlnových délkách do 300 GHz, které se v přírodě běžně nevyskytuje. Dá se přesně měřit v různých frekvencích v jednotkách W * m-2, stačí se podívat na internet. Omítky a nátěry, které toto záření umí zachytit, se běžně používají například v laboratořích, to není žádný nový zázrak. Peter

    Reagovat
  • 12. 3. 2015 (14.04)
    Trvalý odkaz

    Mohu vidět recenzovanou studii, která potvrzuje termín elektrosmog?
    V jakých jednotkách se měří?
    Dále věta „Mezi nejběžnější ochranné systémy patří speciální omítky, které umí elektromagnetické záření účinně odstínit.“ To myslíte vážně?

    Reagovat
    • 12. 3. 2015 (15.38)
      Trvalý odkaz

      Elektrosmog, elektromagnetický smog není částice, která byla předpovězena, třeba jako boson, aby by bylo možné na ni dělat studie, které by její existenci potvrdily.

      Nicméně tímto slovem se rozumí obvykle antropogení elektromagnetické záření. Měří se v jednotkách běžných pro měření intenzity elektromagnetických, zejména radiových, vln. Běžně všechna zařízení uváděná na trh musejí projít testem elektromagnetické kompatibility, tedy jestli nevyzařují nad normu a jestli nejsou jinými zařízeními ovlivněna.

      http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?arnumber=1653140

      K omítce. Nemusel by v tém být problém, pokud by se jednalo o nátěrovou hmotu, která je nasycená částicemi kovu a která tak může vytvořit faradayovu klec.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *