Japonský inženýr chce zkrotit tajfun a vyrábět s jeho pomocí elektřinu

Atsushi Shimizu, japonský inženýr, vidí v obvykle ničivé síle tajfunů obrovský potenciál. Pokud by se ji totiž podařilo zužitkovat, byla by japonská energetická politika pro další generace vyřešena. Jenže jak na to?

„Kdy zasáhne další tajfun japonské souostroví je jen otázkou času. Jestli z toho budou mít Japonci někdy radost, to se ještě uvidí.“ Zdroj: Challengery Inc.
„Kdy zasáhne další tajfun japonské souostroví je jen otázkou času. Jestli z toho budou mít Japonci někdy radost, to se ještě uvidí.“ Zdroj: Challengery Inc.

Shimizu, inspirovaný údaji z Atlantické oceánografické a meteorologické laboratoře, nedávno představil svůj prototyp. Atypická větrná elektrárna je prý nejen schopna ustát sílu větru, ale dokonce ji i zužitkovat.

„Plně rozjetý tajfun má podle provedených měření tolik energie, že by to jednorázově pokrylo polovinu světové spotřeby,“ dodává Shimizu. Kdyby se ji podařilo podchytit, stačil by jeden zkrocený tajfun na padesát let spotřeby Japonska.

Tajfuny, nebo chcete-li hurikány, nejsou v posledních letech zrovna vzácné zboží. Ve skutečnosti se počet, či spíše frekvence výskytu těchto extrémních klimatických příhod, od sedmdesátých let ztrojnásobila. A jsou taky mnohem ničivější.

Žádná větrná elektrárna v tropech zatím není schopna nárazový vítr během takové události ustát, a proto se Shimizu soustředil na super-odolný design. Ten spočívá i v několika osách rotace turbín. „Zařízení tak není vystaveno přímého tlaku, a zároveň může zužitkovat nepřímo působící kinetickou energii,“ říká Shimizu.

Tajfun, který je „ve formě“, uvolní do svého okolí každou vteřinu přibližně 1,5 bilionů joulů kinetické energie. Jediná sekunda „příjmu“ by tak postačila na provoz 38 průměrných amerických domácností na celý rok.

To ostatní: zvýšit výkon turbín, její odolnost a hlavně propracovat způsob uchování získané energie, jsou úkoly, které Shimizu řeší. Stávající prototyp má účinnost konverze energie „jen“ kolem třiceti procent, tedy asi o 10 % míň, než konvenční modely. Ty by ale na rozdíl od jeho prototypu divoké větry neustály.

„V současnosti máme v Japonsku více větrných elektráren, než solárních,“ říká Shimizu. „A stačila by jen optimalizace těch stávajících, abychom mohli využívat i jinak ničivé energie tajfunů. Máme potenciál stát se energetickou velmocí, a přitom stavět na čistých zdrojích.“

Což je v Japonsku zásadní problém. Po katastrofě ve Fukushimě v roce 2011 se Japonsko zřeklo nukleárních zdrojů energie. Země se tím ale ocitla na pokraji energetické katastrofy. Musela totiž začít dovážet až 84 % vlastní spotřeby.

Dnes už je situace v Japonsku o něco lepší, ale technická, technologická i průmyslová velmoc si prostě nemůže dovolit být závislá na zásobování zvenčí.

Pustit se cestou krocení tajfunů se může zdát jako zoufalé dobrodružství, ale prakticky všechny příhodné podmínky pro takový počin jsou na straně Japonska.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.