Jak ušetřit za vytápění bez velkých investic

Náklady na vytápění se u běžného rodinného domu nebo bytu pohybují ročně v řádu desetitisíců, proto se rady, jak za vytápění ušetřit, vždy hodí. Jak ulehčit peněžence již tuto sezónu, jsme se zeptali Ing. Jaroslava Morského, technického specialisty firmy VIADRUS, českého výrobce kotlů a radiátorů.

Vytápění je jednou z hlavních položek provozních nákladů na bydlení v České republice. foto: Thinkstock.com
Vytápění je jednou z hlavních položek provozních nákladů na bydlení v České republice. foto: Thinkstock.com

S každým stupněm navíc stoupá spotřeba

Klíčovou zásadou pro šetření energie při vytápění je netopit více, než je třeba. S každým stupněm navíc stoupají celosezónní náklady až o 6 %. Pokud tedy budete mít místo průměrných 20 °C v domě např. 25°C, připravte na téměř třetinový nárůst spotřeby paliva.

Důležité je přitom umět teplotu v místnosti správně měřit a regulovat. Ideální je využití termostatických hlavic na topných tělesech, případně pokojového termostatu. Oba typy regulace by ale neměly být použity současně v jedné místnosti.

„Stále se setkáváme s tím, že spotřebitelé mají v jedné místnosti radiátory s termostatickou hlavicí i termostat. Velmi často se potom stává, že teplotu regulují na termostatické hlavici, která v případě, že její okolí dosáhne požadované teploty, uzavře přívod topné vody do radiátoru, ale termostat nepřestává vysílat signály ke kotli, že je třeba stále topit a kotel tak zbytečně ohřívá vodu,“ uvedl Jaroslav Morský a dodal: „Pokud již někdo má nainstalovány v jednom pokoji oba regulátory, doporučuji otevřít hlavice radiátorů naplno a regulovat teplotu pokojovým termostatem.“

Plynulé vytápění je šetrnější než tzv. nárazové

U plynulého vytápění udržujeme stabilní teplotu topné vody např. 40°C a dohříváme maximálně o 5°C. Udržujeme tím i stabilní teplotu v místnostech a nedochází k vychladnutí vzduchu, zdí a podlahy.

Při nárazovém vytápění, kdy při pocitu chladu ohřejeme topnou vodu na 80°C a po vyhřátí místností necháme opět vychladnout např. na 30°C, dochází jen k ohřátí vzduchu, ale zdi a podlahy nestačí naakumulovat potřebnou teplotu a rychle pohlcují vzdušné teplo.

Špatná izolace znamená vždy tepelné ztráty

V  několika posledních letech se výrazně zvýšil podíl nemovitostí se zateplenou fasádou a dobře izolujícími okny. Jak ale upozorňují odborníci, tepelné ztráty vznikají i uvnitř budov.

Pokud je například špatně izolované potrubí v kotelně, sklepě nebo dalších nevytápěných místnostech, mohou se tepelné ztráty z těchto neizolovaných rozvodů vyšplhat až na 50 %.

Dříve se na rozvod tepla používalo masivní železné potrubí, v rozvodech starších domů tak běžně koluje 300 až 400 litrů vody. Čím větší je průměr potrubí, tím vyšší je jeho potenciální tepelná ztráta.

Správně nastavený kotel ušetří tisíce

Každý kotel by měl před topnou sezónou zkontrolovat a nastavit revizní technik. Tato investice se vám během několika měsíčního provozu vrátí.

„Sazemi zanešený tepelný výměník znamená snížení účinnosti kotle o deset procent, přestože uživatel si na první pohled ničeho nevšimne,“ upozorňuje Ing. Morský a dodává: „V případě plynového kotle staršího deseti let se prakticky vždy vyplatí jej nahradit novým – kondenzačním. Ve VIADRUSu jsme spočítali, že investice do nového kondenzačního kotle se vrátí do 4 let, a to i bez dotací.“

Cena zařízení využívajících kondenzaci v posledních letech klesla a aktuálně začíná těsně nad hranicí 20 tisíc korun, za které je možné pořídit například plnohodnotný kondenzační kotel NAOS s účinností spalování 105 %.

U kotlů na pevná paliva je velkým omylem představa, že pokud kotel nejede na plný výkon, má nižší spotřebu. Tyto kotle jsou ale optimalizovány pro maximální výkon. Výrobci proto doporučují ke kotli na pevná paliva instalovat akumulační nádrž, která akumuluje přebytečné teplo a udrží jej až několik dní.

tisková zpráva
Sdílet: