Jak se bydlí v aktivním domě? Rok měření ukazuje, že dobře

Hlavním cílem moderních rodinných domů v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu jsou maximální úspory energie. Objevuje se ale jen málo projektů, které myslí kromě úspor také na zdraví a pohodlí svých obyvatel, přitom to je to nejdůležitější. Jedním takovým je rakouský aktivní dům Sunlighthouse, který jeho obyvatelé podrobili tvrdému ročnímu testování.

Na první pohled jiná a možná trochu extravagantní budova stojící v západní části Rakouska byla postavena jako experiment v rámci projektu VELUX Model Home 2020. Úkolem architektů však nebylo jen navrhnout budovu, jež dokáže splňovat vysoké nároky na energetickou spotřebu, ale zároveň vytváří příjemné prostředí ke každodennímu užívání.

Dostatek světla a kvalitní vnitřní prostředí byly hlavními podmínkami realizace. Vyzkoušet si, jak se v takovém domě bydlí, měla možnost mladá čtyřčlenná rodina.

O vybrané rodině

Celkem přihlášených rodin do projektu: 111. Vybraná rodina: Ludwig Dorfstetter (32 let), Yasmin Dorfstetterová (30 let) se dvěma syny Johannem (3 roky) a Alfredem (5 let).

Čím porotu zaujali? Nejen svým sympatickým projevem, dobrodružným duchem a nadšením pro projekt, ale i cennými vědomostmi z oblasti ekologie. Ludwig Dorfstetter pracuje u Rakouských spolkových lesů jako specialista pro hospodaření se soukromými lesy. Yasmin Dorfstetterová je vědecká pracovnice v oblasti ochrany klimatu.

Skutečný život v domě, nikoli umělý experiment v laboratoři

Hned od začátku byla mladá rodina upozorněna, že ačkoli se jedná o roční zkušební provoz, jenž bude podroben měření, bydlení v domě nemá připomínat laboratorní experiment. Jeho obyvatelé měli žít v Sunlighthouse podobně jako kdekoli jinde.

Rozdíl tu přesto byl – měli důvěřovat automatickému nastavení systému větrání a stínění a co nejméně do něj zasahovat. Věřit, že počítač ví lépe než vy sami, zda otevřít okno nebo si přistínit? To může být pro leckteré povahy tvrdý oříšek.

Měření přineslo zajímavá čísla i pozitivní ohlasy obyvatel domu

Měření v aktivním domě probíhalo po dobu 12 měsíců a zohledňovalo kvantitativní i kvalitativní parametry. Kvantitativní monitoring zjišťoval skutečnou spotřebu energií v domě (teplo, teplá voda, elektřina atd.), kvalitativní monitoring vycházel z dotazování obyvatel domu, a zajímal se tak o subjektivní pocity z bydlení.

Měření díky této kombinaci metrik podalo ucelený pohled na život v experimentálním domě a přineslo pozitivní ohlasy všech členů rodiny. Přívětivě dopadly i naměřené hodnoty – energetická bilance domu dokonce výrazně předčila očekávání.

Pohodlný a energeticky efektivní dům

Dům v aktivním standardu klade důraz jak na kvalitu života obyvatel, tak zohledňuje ekologická a zároveň ekonomická řešení. Sunlighthouse byl proto projektován s požadavky na co nejnižší spotřebu energie.

Ta má být pokryta výhradně z obnovitelných zdrojů. Celková energetická bilance domu vyšla lépe, než se původně předpokládalo. Dům vyrobí o 10 % více energie, než jí spotřebuje. Bližší informace o spotřebě i výrobě energie si můžete přečíst v tabulce.

Energetická bilance domu v číslech

Spotřebovaná energie na m2 a rok
Teplo na vytápění – 23,1 kWh
Teplá voda – 5,5 kWh
Ztráty vytápěcí techniky – 9,7 kWh
Elektřina pro domácnost- 11,1 kWh
Elektřina pro domácí techniku – 5,1 kWh
Celková spotřeba energie – 54,5 kWh

Vyrobená energie na m2 a rok
Fotovoltaika – 29,1 kWh
Solární kolektory – 7,2 kWh
Geotermální energie – 23,9 kWh
Celková výroba energie – 60,2 kWh

Přebytek – 5,7 kWh

Sunlighthouse byl projektován zároveň jako CO2 neutrální budova. Roční emise oxidu uhličitého vyrobené na obsluhu domu byly naměřeny v množství 11,4 kg/m2, fotovoltaika je však vykompenzovala v množství 11,5 kg/m2, Sulighthouse se tak může směle nazývat CO2 neutrální budovou.

Sluneční dům zalitý sluncem, ale jen když je potřeba

Název domu rozhodně dostojí svému jménu. Sunlighthouse, v překladu sluneční dům, je opravdu zalitý slunečními paprsky. Rakouský architekt Jury Troy z architektonického studia Hein-Troy Architekten při návrhu domu kladl důraz na dostatek denního světla, kterého docílil především dispozicí domu a použitím množství střešních oken, jež dodávají v průměru dvojnásobek světla oproti fasádním.

Okenní otvory – jak střešní, tak fasádní okna – jsou rozmístěny tak, aby umožňovaly cílené výhledy do okolí a naopak chránily soukromí tam, kde je to třeba, a přesto dostatečně prosvětlily interiér.

Některá střešní okna studio Hein-Troy Architekten umístilo záměrně netradičně vysoko, aby zajistila pronikání denního světla i hluboko do interiéru. Množství prosklených ploch v domě odpovídá 42 % podlahové plochy, přesahují tak čtyřikrát minimální doporučený standard, který je stanoven na 10 %.

Množství světla si všimli obyvatelé domu ihned. „Čeho si člověk všimne ve srovnání se sousedními domy, je, že vždy rozsvěcujeme světla jako poslední. To je opravdu zřejmé. Ale na druhé straně, když je tady tma, tak máme rozsvíceno více světel, protože člověk je zvyklý na to, že tady má hodně světla. Zvyknete si, že je všude a pořád světlo,“ pochvaluje si Ludwig Dorfstetter, hlava rodiny.

Čerstvý vzduch i příjemná teplota v místnostech

Okna neslouží jen k prosvětlení interiéru, ale zároveň zajišťují přístup čerstvého vzduchu do domu. Obstarávají pravidelné větrání, které je řízené automaticky díky kontrolním čidlům. Okna lze samozřejmě ovládat i manuálně.

O kvalitě vzduchu v aktivním domě svědčí také spokojenost rodiny, ta dala tomuto parametru nejvyšší bodové ohodnocení ve 231 dnech z celkových 251 dnů, kdy byla v domě přítomna. Zbývajících dvacet dní ubrali jeden bod.

Tepelnou pohodu zajišťuje systém vytápění s tepelným čerpadlem, ani v tomto případě aktivní dům nezklamal. V lednu, kdy se venkovní průměr pohyboval na 0,5 °C nad nulou, naměřili majitelé v místnostech průměrně 21,3 °C.

„Podle mého názoru je tu neuvěřitelně konstantní vnitřní klima. Člověk v domě vůbec nevnímá, že je venku zima. V jiných domech se toho dá spíš všimnout,“ popisuje Yasmin Dorfstetterová. Přes obrovské prosklené plochy na domě by se dalo čekat, že se interiér bude v létě přehřívat, obyvatelé byli ale v tomto období spokojeni.

Průměrná venkovní teplota v nejteplejším měsíci roku, červenci, byla 22,8 °C, zatímco v interiéru 24,4 °C. Venkovní teploty však výrazně kolísaly, zatímco jeden den bylo pod dvacet stupňů, několik dní přesáhla teplota tropickou třicítku:

„Byl jsem příjemně překvapený. V den, kdy jsem se vracel ze zasedání v Německu, bylo přes 30 stupňů, ale dům vydržel přece jen relativně chladný. V noci se taky docela dobře ochlazuje, můžu klidně spát, to je pro mě vlastně nejdůležitější kritérium,“ dodává Ludwig Dorfstetter.

Průměrné teploty jsou navíc v letním termínu mírně zkresleny, protože v první vlně letních veder rodina zasahovala do automatického systému a ručním větráním neúmyslně zvyšovala teplotu v místnostech. V druhé vlně veder rodina důvěřovala automatice a docílila tak příjemnějších teplot.

Bydlení budoucnosti v současnosti

Rakouský Sunlighthouse je příkladem bydlení, na které se můžeme těšit v budoucnosti. Mladá rodina Dorfstetterových se díky projektu VELUX Model Home 2020 do něj mohla na dobu jednoho roku přenést.

O úspěchu takového bydlení svědčí nejen naměřené výsledky týkající se energetické bilance domu, ale především spokojenost jeho obyvatelů.

Aktivní dům tak splnil svoje největší poslání – podporovat myšlenku udržitelného bydlení, ale hlavně sloužit svým obyvatelům a poskytnout jim příjemný prostor k bydlení.