Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
8. 1. 2014 v rubrice Domy

Máte pocit, že jste za týden vánočního lenošení doma pořádně přibrali? Možná je načase přestat obviňovat jen mísy plné dobrot a sladkých pochutin. Studie z USA zaměřená na výzkum příčin obezity totiž odhalila jednu z dalších příčin nadměrného zvyšování tělesné hmotnosti. Roli může sehrávat i průměrná vyšší teplota v interiéru, která inhibuje rozkládání tzv. hnědého tuku.

Vytápět na maximum se nevyplatí vaší peněžence, ani  zdraví. Zdroj: Radomír Dohnal

Vytápět na maximum se nevyplatí vaší peněžence, ani zdraví. foto: Radomír Dohnal

Zmíněný hnědý tuk je tím „správným“ tukem. Snadno se odbourává, je odpovědný za produkci tepla a působením molekulárních mechanismů vlastně pomáhá tělu aklimatizovat se na chladnější podmínky. Právě jemu vděčí novorozenci za přežití, slouží totiž jako prvotní termoregulační systém tam, kde ještě není dostatečně vyvinutá svalová termogeneze.

Lidé si do svého dalšího života podíl tohoto tuku zachovávají v asi pětiprocentním poměru, oproti objemu běžného „bílého“ tuku. Narazíme na něj v okolí cév vedoucích do mozku, blízko ledvin, mezi lopatkami a za krkem, prostě všude tam, kde je lepší udržovat bezpečnostní izolační vrstvu proti chladu.

Doktorka Fiona Johnsonová z londýnského výzkumného ústavu Epidemiologie a veřejného zdraví však přichází s hypotézou, že: „Průměrná zvýšená teplota a náš výskyt uvnitř dobře vytopených místností snižuje naši schopnost termoregulace, ve smyslu, že nedostatečný tepelný stres u nás vede k menšímu výdeji energie.“

Jinými slovy, klid a nohy v teple nás nenutí spalovat energii z tukových vrstev, abychom se zahřáli. Netýká se to jen období sváteční pohody Vánoc. „Naše těla se adaptovala na mírné a příjemné klima vyhřátých interiérů,“ říká Johnsonová. „Ale pozvolna tím ztrácíme i svůj hnědý tuk, a tím i schopnost účinně rozkládat energii v něm uloženou.“

Teorii o redukci schopností metabolicky rozkládat tuk se nejprve studovala z hlediska statistiky, vývoje průměrné teploty v obytných místnostech. V amerických a britských domácnostech se v domech poprvé výrazně oteplilo kolem šedesátých let se zaváděním centrálního vytápění.

A skutečně, od roku 1978 do roku 2008 bylo v obývacích pokojích naměřeno zvýšení průměrné denní teploty z 18,2 °C na 21,3 °C. Ložnice, které obyčejně bývají těmi nejchladnějšími místnostmi v bytech a domech, se ohřály z 15 °C na 18 °C v Británii, a 20 °C ve Spojených státech.

Tepelný komfort ale způsobil, že jsme začali fyzicky zapomínat, co je zima,“ říká Johnsonová. „A hnědý tuk nemůže pracovat na spalování, pokud není aktivován chladem.“

Vstříc Johnsonové vyšli i badatelé z NASA, kteří se dlouhodobě zajímají o působení extrémních podmínek na lidský organismus. Společně pak došli k závěru, že snížení průměrné teploty v místnosti na patnáct stupňů pak může zrychlit činnost tukového metabolismu až o 20 %.

Cílené podchlazení jako novodobou dietu přesto odborníci nedoporučují, pořád je lepší jíst střídmě, zdravě a k tomu cvičit. Souvislost mezi teplotou v pokoji a nadváhou tu ale je. „Je pozoruhodné, že lidé v západním světě začali mít problémy s obezitou přibližně s nástupem centrálního vytápění,“ říká Johnsonová. „A že si dosud nikdo tyto informace nespojil dohromady.“

 Radomír Dohnal
 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz