Česko dohání Evropu: v Ostravě dokončili první pasivní kanceláře

V červnu letošního roku byla v ostravské čtvrti Hulváky zkolaudována první pasivní administrativní budova v ČR. slouží nejen jako sídlo soukromé společnosti, ale především jako školicí středisko pro zájemce o problematiku úsporných staveb. se díky ní zařadila po bok většiny západoevropských zemí, ve kterých se nízkoenergetické staví již přes deset let.  
domy pasivní administrativní budova Intoza Ostrava Česká republika
obrázek: Centrum pasivního domu

unikátní se vymyká současným stavebním trendům, které zpravidla neřeší provozní náklady. Oblíbené celoskleněné jsou příčinou přehřívání vnitřních prostor, které se musí následně složitě a draze chladit. Nestálé vnitřní a časté výkyvy teplot způsobené klimatizací navíc mohou být příčinou různých . Většinu těchto nedostatků dokáže odstranit právě koncept .

Za energeticky pasivní lze přitom označit takovou budovu, která ročně spotřebuje maximálně 15 kWh/m², tedy přibližně o 90 % méně než většina současných staveb. Snížení výdajů na vytápění ovšem není jedinou předností .

domy pasivní administrativní budova Intoza Ostrava Česká republika

Mezi ty další patří neustálý přísun čerstvého vzduchu díky systému řízeného větrání, příjemnější a stálé vnitřní teploty v zimě i v létě. A i když se i u nás postupně prosazují, stále výrazně zaostáváme za západní . Například v se dnes v pasivním standardu staví asi 20 % .

Ještě horší je situace u větších staveb, například kancelářských budov nebo úřadů. „Pasivní administrativní budovy jsou přitom jednoznačným trendem blízké budoucnosti. Podle evropské směrnice EPBD se od roku 2021 mohou stavět jen budovy s téměř nulovou potřebou energie, u budov veřejné správy to bude dokonce ještě o dva roky dříve,“ upozorňuje Jan Bárta, ředitel .

Pasivní administrativní centrum v  projektoval architekt Radim Václavík a jeho stavba stála 32 milionů korun. Čtyři patra budovy sahají do výšky patnácti metrů a poskytují celkovou využitelnou plochu 1 300 m2.

„Vnější plášť tvoří 25 centimetrů silný tepelný štít a zasklená kvalitním trojsklem. Hlavním zdrojem tepla a teplé užitkové vody je vzduch/voda, u kterého lze využít i zpětný chod pro . Při vytápění objektu je počítáno s maximálními zisky tepla z pobytu osob a z kancelářské techniky,“ říká Jan Neuwirt ze společnosti, jež stavbu financovala.

Na střeše objektu je navíc instalováno 48 , jejichž předpokládaný roční výkon je 9 440 kWh.

Celé vnitřní klima budovy je ovládáno zcela automaticky. i žaluzie jsou řízeny podle denního světla, zároveň je ale možné je ovládat i ručně. Tento systém má zajistit maximální možné .

Specialitou budovy jsou potom vnější žaluzie, které se automaticky vytahují s ohledem na sílu větru, srážek nebo venkovní teplotu. „Jsem rád, že se konečně i v Čechách někdo odvážil postavit pasivní administrativní budovu. Právě u těchto budov je totiž díky jejich kompaktnímu tvaru úsporný potenciál největší,“ dodává Bárta.

Evropskými tahouny pasivní výstavby jsou a , myšlenka spatřila poprvé světlo světa v německém Darmstadtu již v roce 1990. V roce 1996 pak zde byla založena celosvětově uznávaná organizace Passivhauss-Institut.

Oproti České republice jsou dnes v Evropě pasivní administrativní budovy poměrně běžné, snížení energetické náročnosti je totiž u kompaktních vícepatrových budov snazší. Již před devíti lety tak například v německém Ulmu dokončili pasivní administrativní budovu s podlahovou plochou přes 8 000 m2.

Čeští odborníci na pasivní výstavbu proto doufají, že se nové ostravské centrum stane odrazovým můstkem pro další podobné projekty. Ostatně s ohledem na již zmiňovanou evropskou směrnici podle nich ani jiná možnost nepřichází v úvahu.

tisková zpráva
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.