Beton s celulózou je pevnější a ekologičtější
V celosvětovém tažení za nižšími emisemi se lidé postupně zaměřili na ovzduší znečišťující elektrárny, kolony automobilů a procesní postupy jednotlivých průmyslových provozů. Na pozornosti teď získává oblast stavebních materiálů, která představuje sektor, na kterém by změna k lepšímu šla hned vidět. Ročně je totiž při stavebních činnostech spotřebováno na sedm miliard kubíků betonu.
Těchto sedm miliard spotřebovaných kubíků činí z betonu druhý nejfrekventovanější industriální materiál ve světě, hned po vodě. Přitom se právě beton, využívaný při nejrůznějších stavebních záměrech, podílí třemi až osmi procenty na globálních emisích oxidu uhličitého. Není proto divu, že je výzkum alternativních stavebních materiálů velmi atraktivní doménou, na které se rády podílejí nejrůznější vědecké instituce.
Na Kansaské státní univerzitě (KSU) rozdělili bádání do dvou etap. Zdejší inženýři a chemici se pokoušeli získat jednak materiál stavebně odolnější, než prostý beton, a současně i ekologičtější.
Rozhodli se proto vytvářet betonovou směs obohacenou o zbytky vznikající jako meziprodukty při výrobě biopaliv. Výsledný materiál je skutečně silnější a navíc pomáhá s recyklací zbytků, které by jinak skončily na skládkách.
Štěrk, voda a cement, to je starý a osvědčený recept. Na KSU ale nahradili pětinu přídavku portlandského struskového cementu meziprodukty z výroby celulózního etanolu. Dřevěnou štěpkou, pilinami, zemědělským odpad a zbytky obilných klasů.
Narozdíl od biolihu, vyráběného z kukuřice, je odpad z celulózních materiálů nevhodný pro silážování. Obsahuje totiž lignin, a tak může být využíván jen ve spalovnách.
Jeho přídavek do betonu ale zvýšil kvalitativní vlastnosti. Odolnost a síla „zeleného“ betonu se zvýšila o 32 %. Podle Feraidon Ataie, který na KSU novou technologii navrhl, by mohlo být začlenění na lignin bohatého odpadu do průmyslové výroby betonu výhodné pro obě strany.
„Na jedné straně by to napomohlo snížit cenu produkovaného bioetanolu, a zároveň zlepšit kvalitu stavebních materiálů. Proč tento bio-odpad pálit nebo skládkovat, když může mít jiné využití, které zhodnocuje jeho vlastnosti?“
Ono šlo asi o to ukázat , že lze využít odpad i nějakým užitečnějším způsobem, než jen spalovat. „Nasákavost“ není problém všude. Jsou země, kde se využívá jako výztuž místo ocelových drátů bambus. Na tyto aplikace by to asi vyhovovalo.
Jděte do háje. Pilinobeton se používá staletí. stejně tak slámová řezanka.
Myšlenka asi dobrá , jenom si nejsem jistý „rozumnou“ životností takového betonu. Organický materiál podléhá podstatně rychlejšímu rozkladu než třeba písek.
Co znamená „odolnost a síla“? Zvyžuje to pevnost betonu? A v tahu nebo v tlaku? Nezvyšuje příměs dřeva nasákavost betonu což by mohlo snížit počet zmrazovacích cyklů vedoucích k rozpadnití betonu?