V Německu se rozbíhá průkopnický projekt první uhelné elektrárny, která pohlcuje oxid uhličitý. Za její stavbou stojí švédská společnost Vattenfall. Narozdíl od klasických uhelných elektáren ta její nevypouští do ovzduší oxid uhličitý – ten je naopak oddělen během spalování uhlí a je transportován pod zem. Tam je ukládán v již vytěžených nalezištích zemního plynu. Jedná se o první projekt tohoto druhu na světě, a tak pro odborníky představuje cennou „laboratoř“, kde mohou načerpat řadu nových zkušeností a poznatků o tom, co se vlastně bude pod zemí dít a jaké budou interakce plynu s geosférou i biosférou. Samotný proces oddělování CO2 je ale velice zajímavý a plyn se při něm zkapalňuje a následně transportuje 600 metrů pod zem. Současná elektrárna je víceméně testovací, její výkon je pouze 30 MW a vybudování stálo 70 mil. euro. Švédská společnost Vattenfall se nicméně chystá spustit další dvě podobné elektrárny v Dánsku a Německu, které budou mít výkon kolem 300 MW. Plné nasazení technologie ukládání oxidu uhličitého pod zemi se však očekává teprve někdy mezi lety 2015 a 2020.
Na akci Corporate EcoForum vystoupil ředitel společnosti Google Eric Schmidt s velmi ambiciózním plánem. Do roku 2030 by podle něj Spojené státy mohly využívat obnovitelné zdroje energie pro 100% své spotřeby elektřiny. Znamenalo by to nahrazení všech uhelných elektráren a alespoň poloviny automobilů plug-in hybridy. Následně by to také znamenalo snížení emisí CO2 o polovinu a odvrácení hrozeb globálního oteplování. Jak je u Google zvykem, celá prezentace byla podložena čísly – pokud by se plán podařilo zrealizovat, ušetřily by USA nějakých 2,1 bln. dolarů z celkových 2,7 bln. dolarů, které v příštích 22 letech utratí za energie. Výdaje by tedy byly „pouze“ 600 miliard dolarů. Google v poslední době skrze svou „filantropskou“ odnož Google.org nebývale čile investuje do solární energie, ale také větrné či geotermální energie. Podle Schmidta by plán znamenal také vytvoření mnoha milionů nových pracovních míst (nezmínil už ale, že i zánik mnoha starých).
Firma neinvestuje do jaderné energie zejména kvůli bepečnostním problémům, nicméně možná se chystá investovat do energie vln a oceánů, viz. článek „Google chce napájet svá datacentra z oceánů„. Google také v každé ze svých budov přísně měří potřebu energií a snaží se šetřit, kde se dá. Životní prostředí a jeho změny je možné sledovat také skrze program Google Earth, který Schmidt na konferenci také prezentoval. A samozřejmě také nezapomněl zmínit velký hit dneška, totiž „chytré rozvodné sítě („smartgrids“), viz. například článek „Chytré rozvodné sítě pro Evropu„. „Dokážu si představit chytrou garáž, ve které zaparkuji auto, připojím ho k síti a počítač si dál se vším poradí. Mohl by dokonce šetřit peníze přenášením nákladů,“ dodal Schmidt a narážel tak na možnost, která byla nedávno odborníky prezentována v technologickém podcastu společnosti IBM. V chytrých rozvodných sítích by mohlo existovat konkurenční prostředí podobně jako v oblasti mobilních telefonů a sítí. Jednotlivé energetické společnosti by pak nabízely různé tarify a počítač by si dokázal vždy pro daný čas a potřebu najít ten nejvýhodnější. Google samozřejmě vidí v této oblasti obrovskou příležitost, protože chytré rozvodné sítě nejsou nic jiného než „internet pro spotřebiče“. A Google a internet jsou dnes prakticky synonyma. „Je to ta největší příležitost, jakou si dokážu představit,“ řekl Schmidt. „Řeší otázku energetické bezpečnosti, cen energií a tvorby pracovních míst… a mimochodem, i klimatické změny,“ dodal.
Pokrokové a v mnoha ohledech nebojácné Japonsko, které mílovými kroky směřuje k budoucnosti plné elektromobilů, připravilo ekologům další překvapení. Japonští vědci vymysleli, že podél pobřeží vybudují obrovské ekofarmy produkující elektřinu i potraviny. Podle magazínu Times Online se současné Japonsko velmi obává nedaleké budoucnosti, ve které není jasné, jak se zemi podaří uspokojit poptávku po zdrojích a surovinách. Plovoucí ekofarmy mají být velké jako malé vesnice – 2 km dlouhé a 0,8 km široké – a budou získávat energii ze slunce i větru. Otázkou je, proč ne také z vln, ale to ať si dořeší Japonci sami. Část elektřiny z farem poputuje na pevninu, ale část bude napájet obrovské podvodní zásobárny LED diod. Ty mají sloužit jako povzbuzovadlo pro speciálně vyšlechtěné mořské řasy, které pak zase poslouží jako pohlcovač oxidu uhličitého a potrava pro ryby. Větrné turbíny na plovoucích platformách budou také fungovat jako pumpy. Fotovoltaika v podobě solárních panelů hexagonálního tvaru má mít výjimečnou účinnost. Už během tří let by se měla objevit první plovoucí platforma, v současné době probíhá testování zmenšené verze. Nutno podotknout, že celý nápad vypadá dosti fantasticky, nicméně v dnešní době už skutečně není nic nemožné, viz. obrovské mrakodrapy a ekoměsta v Dubaji, a navíc, Japonsko má s budováním podobných zařízení četné zkušenosti. Například už vybudovalo několik obrovských, zcela nových letišť na umělých ostrovech kolem svého pobřeží (viz. obrázek).
Záplava zajímavostí přicházejících z amerického společnosti Google jako by neměla konce. Aktuálně se objevil patent, ve kterém Google navrhuje plovoucí datacentra. Už dnes je Google jedním z největších žroutů energie na světě, protože jeho datacentra umístěná po celém světě spotřebovávají velké množství elektřiny. Mobilní plovoucí datacentra by podle patentu mohla pomáhat v oblastech postižených například přírodními katastrofami, válečnými konflikty apod. Takové datové centrum by pak bylo napájeno energií z energetických vlnových konvertorů společnosti Pelamis. Jedná se o revoluční technologii, která využívá pohybu vln na povrchu oceánu k produkci elektřiny. Výhodou nového obnovitelného zdroje energie je relativně levná výroba, vysoký výkon a odolnost proti přírodním podmínkám.
zdroj: fashionfunky
Světový technologický gigant IBM si začíná čím dál tím více všímat životního prostředí. Už v březnu 2007 ohlásila firma velkou zelenou iniciativu, která jí měla pomoci snížit v četných budovách po celém světě spotřebu vody, elektřiny či benzinu. Aktuálně pak firma vydala velmi zajímavou zprávu Automotive 2020, podle které bude v roce 2020 většina automobilů hybridních. No a nejnověji spustilo IBM program Green Sigma, což je komplexní systém pro sledování spotřeby energie v budovách. Díky tomuto programu už údajně IBM ušetřilo asi 310 mil. dolarů, přitom jej prozatím testuje pouze na čtyřech místech – dvou vlastních provozech a dvou provozech svých zákazníků. Jeho součástí je například i podpora práce z domova, která výrazně šetří benzin či obecně pohonné hmoty. IBM také vybavuje svá datová centra novým, na elektřinu méně náročným hardwarem, což pak šetří účty za elektřinu, od věci není ani chytrý software, který dokáže dynamicky měnit zátěž hardwaru podle potřeby, a tím také ovlivňovat spotřebu. Kromě toho všeho se ale IBM zajímá také o rozvoj chytrých rozvodných sítí, které by také měly umožnit ušetřit energii.
Americká metropole Los Angeles, Kalifornie, se přidala k celé řadě dalších měst a států jako jsou Čína, Izrael, Melbourne, San Francisco a další. Zakazála totiž používání plastikových pytlů, které hyzdí města po celém světě. Zákaz začne platit od 1. července 2010, prozatím se budou za plastikové pytle alespoň platit poplatky. Nejen díky využívání plastikových pytlů se oceány pomalu stávají plastikovými skládkami, a tak i tento zákaz bude malým, ale důležitým přispěním čistotě světových oceánů. Každý rok využijí spotřebitelé v L.A. na 2,3 mld. plastikových pytlů. Pouze 5% z nich je recyklováno k dalšímu využití. Objevují se ale nové technologie, díky kterým by mohlo být možné rozložit plastové pytle už během tří měsíců.
V současné době se sice častěji mluví o znečištění ovzduší v Pekingu, a to pouze u příležitosti nadcházející Olympiády, ale ani evropské metropole na tom s čistotou ovzduší nejsou nijak závratně. Společnost Airparif proto vypustila nad pařížskou oblohu několik heliem naplněných balonů, které Pařížanům vizualizují amotsférickou i městskou kvalitu ovzduší. A to jednoduše tím, že mění barvy – od zelené (velmi čisté) po červenou (nebezpečné). V balonech jsou umístěny projektory, které mění barvu celého balonu podle dat, která do nich připutují z šesti sensorů rozmístěných po celém městě. Kromě toho bude Pařížanům nabídnuta také možnost vyhlídkových letů. Skoro to vypadá, že dopravní prostředky jako balóny a vzducholodě zažívají renesanci.
Británie plánuje radikální změny ve svém vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Projednává totiž v současné době rozpočet na jejich podporu v hodnotě 100 mld liber (125,5 mld. euro) pro příštích 12 letech, jako jednu z částí zelené strategie. Cílem je dosáhnout toho aby každý čtvrtý britský domov měl nainstalované solární termické ohřívače vody. Dále plánují v průběhu oněch 12 let vztyčit 3500 větrných elektráren napříč celou Británií. Do roku 2020 chtějí dosáhnout 15% spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 mají v plánu dosáhnout 30% až 35%. Zdá se to číslo malé když už existují státy, které mají téměř 100% pokrytí obnovitelnými zdroji, ale vzhledem k množství spotřebované energie v Británii jde o číslo opravdu velké. Stát plánuje silně podpořit rozvoj tohoto odvětví, neboť už má odezvu od svých voličů, kteří tento druh zájmu vítají. Počítá se se vznikem 160 000 nových pracovních míst souvisejících s ekologií. Zástupci vlády mimo jiné řekli: “Musíme učinit těžká rozhodnutí. Rozsah zvýšení v oblasti obnovitelných zdrojů, který navrhujeme pro další dekádu, bude mít výrazný vliv na naše životy. Ne všechno bude pozitivní, něco bude třeba obětovat.” Vláda počítá s dotacemi a půjčkami pro jednotlivce i firmy. Leoni Greene, mluvčí Sdružení pro obnovitelné zdroje, návrh komentovala následovně: „Tleskáme širokému rozsahu nápadů, ale zároveň říkáme, že je třeba okamžitě akce, nikoliv dalších diskusí. Vláda musí jednat nyní.“ John Sauven, ředitel Greenpeace, dodal: „Jestliže se tento plán stane realitou, Británie bude lepší, bezpečnější a lépe prosperující zemí. Vytvoříme nová pracovní místa, snížíme závislost na ropě, snížíme spotřebu plynu a v dlouhodobém měřítku klesnou naše účty za energie.” Tak uvidíme, jakým směrem se nakonec Británie vydá.
Brac Systems je nově vyvinutý a patentem chráněný systém na recyklaci vody. Je navržen do potrubního systému v nových i stávajících residenčních a komerčních budovách. Odpad ze sprchy, vany a pračky je směrován přímo do Brac Systemu. Použitá voda vstupující do Brac nádrže je filtrována přes mikronové filtry. Dále v nádrži je tri-chlorinová tableta, podobného složení jako se používá u čistění bazénů. Tato tableta přibližně 8 týdnů udržuje použitou vodu čistou bez bakterií. Následně je použitá voda pumpována přes trysku a tlakovou nádobu systému do přívodu vody, kde tahle použitá voda naplňí nádrž vaší toalety a je použita výhradně ke splachování. Použitím nového systému společnosti Empire Group ušetří průměrná domácnost přibližně 35 až 40% celkové spotřeby vody (systém může být použit i na zachycení dešťové vody). Stejně jako bojler, postupem času bude podle názoru Martina Matouška ze společnosti Empire Group v domácnostech nezbytnou součástí systém recyklace vody jako je tento. Nebude to podle něj jenom nezbytnost, ale nutná potřeba, která bude šetrit pitnou vodu. Vysoká spotřeba a úbytek pitné vody si ostatně žádá zásahy už nyní. V těchto dnech slyšíme stále víc a víc o úsporných opatřeních a různých zelených programech, které mají chránit naše životní prostředí. Systém recyklace body Brac Systems snadno napojí instalatérská firma a do budoucna vyžaduje jen minimální náklady na údržbu.
Jean Nouvel, původem z Francie, dnes patří mezi přední světové architekty, jehož práce jsou k vidění po celém světě. Jedním z nejnovějších projektů jeho ateliéru je také nová „zelená věž“ pro Los Angeles, resp. lokalitu 10,000 Santa Monica Boulevard. Centrum známé dříve především vysokými mrakodrapy plnými kanceláří nyní dostanou zelené oživení v podobě obytné věže se 177 byty. Každý využívá plné šířky budovy, na severních a jižních stranách jsou navíc balkóny s výhledem. Přízemí nabízí obrovskou zahradu po celé ploše. Budova bude ale celá vyplněna velkým množstvím zeleně, mimo jiné pro zmírnění „zahřívacího ostrovního efektu“. Jedná se o luxusní rezidenci pro vysoké manažery, nicméně i tady už se začíná přemýšlet ekologicky, což je jedině dobře.
