Nedávná zpráva vydaná v magazínu Nature climate change popisuje změnu teplot měřených v těsné blízkosti větrných farem, zejména během noci. Elektrárny svými lopatkami míchají teplé a studené proudy vzduchu, které přes ně obtékají. Závěr studie byl, že k promíchání vzduchu dochází jen v těsné blízkosti větrné farmy. Jak ale uvádí i sám autor studie, jedná se především o vliv lokálního významu. Navíc dle odborníků může být dokonce toto mísení vzduchu prospěšné.
Navzdory zažitému stereotypu o kobylím mléce – kumysu a Čingischánovi, se v těchto dnech rozjíždí v Mongolsku velkolepý projekt stavby větrných elektráren, rozměry srovnatelný s největšími obdobnými investicemi v USA. Ve „Větrných horách“ Salkhitu, necelých šedesát kilometrů od hlavního města Ulanbátaru, se bude realizovat záměr v hodnotě 100 milionů dolarů.
Výkon 299 MW není na elektrárenské poměry “nic moc”. V oblasti větrné energie ale jde o slušné číslo a ač existují projekty mnohem větších větrných farem, nový projekt Pen Y Cymoedd by se po dokončení mohl stát největším minimálně ve Walesu a okolí.
Velké větrné elektrárny ovlivňují lokální klima zvyšováním průměrné noční teploty. Téma, které bylo již dříve diskutováno v souvislosti s efektem větrných farem na zemědělské hospodaření, rozčísla studie uveřejněná v prestižním žurnálu Nature Climate Change.
Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.
Americká společnost Altaeros Energies vyzkoušela před pár týdny poblíž městečka Limestone plně funkční prototyp své létající větrné turbíny. Trochu připomíná vzducholoď – podobně jako tyto moderní stroje využívá ke vznesení se do vzduchu hélium.
Jaké jsou limity růstu rozměrů a výkonu turbín větrných elektráren? Otázka, která trápí nejednoho návrháře v německé společnosti Siemens Wind Power. Pomyslný vrchol totiž už firma Siemens jednou dosáhla s šestimegawattovou turbínou, ale i ten byl záhy překonán konkurenčními společnostmi.
Dánové dokončili studii, která měla zhodnotit otázku vlivu příbřežních větrných elektráren, stojících na pylonech ve vodě, vůči živočišstvu pod hladinou, v těsném okolí větrníků. Překvapivě se ukazuje, že rybám společnost elektráren nikterak nevadí, ba dokonce se početnost několika druhů zlepšila








