Nedávná zpráva vydaná v magazínu Nature climate change popisuje změnu teplot měřených v těsné blízkosti větrných farem, zejména během noci. Elektrárny svými lopatkami míchají teplé a studené proudy vzduchu, které přes ně obtékají. Závěr studie byl, že k promíchání vzduchu dochází jen v těsné blízkosti větrné farmy. Jak ale uvádí i sám autor studie, jedná se především o vliv lokálního významu. Navíc dle odborníků může být dokonce toto mísení vzduchu prospěšné.
Větrná turbína světoznámé dánské společnosti Vestas, foto: Vestas
Navzdory zažitému stereotypu o kobylím mléce – kumysu a Čingischánovi, se v těchto dnech rozjíždí v Mongolsku velkolepý projekt stavby větrných elektráren, rozměry srovnatelný s největšími obdobnými investicemi v USA. Ve „Větrných horách“ Salkhitu, necelých šedesát kilometrů od hlavního města Ulanbátaru, se bude realizovat záměr v hodnotě 100 milionů dolarů.
Větrná turbína Vestas na širé pláni, foto: Vestas
Výkon 299 MW není na elektrárenské poměry “nic moc”. V oblasti větrné energie ale jde o slušné číslo a ač existují projekty mnohem větších větrných farem, nový projekt Pen Y Cymoedd by se po dokončení mohl stát největším minimálně ve Walesu a okolí.
Větrná farma Thanet společnosti Vattenfall - detail větrné turbíny, foto: Jimmie Cook, royalty free
Velké větrné elektrárny ovlivňují lokální klima zvyšováním průměrné noční teploty. Téma, které bylo již dříve diskutováno v souvislosti s efektem větrných farem na zemědělské hospodaření, rozčísla studie uveřejněná v prestižním žurnálu Nature Climate Change.
Zůstává otázka, zda zvýšení průměrné noční teplotry o jeden stupeň představuje problém. Zdroj: Leaflet/Wikipedia
Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.
Větrná turbína čínské společnosti Goldwind, foto: Goldwind
Americká společnost Altaeros Energies vyzkoušela před pár týdny poblíž městečka Limestone plně funkční prototyp své létající větrné turbíny. Trochu připomíná vzducholoď – podobně jako tyto moderní stroje využívá ke vznesení se do vzduchu hélium.
Létající větrná elektrárna Altaeros Energies, foto: Altaeros Energies
Jaké jsou limity růstu rozměrů a výkonu turbín větrných elektráren? Otázka, která trápí nejednoho návrháře v německé společnosti Siemens Wind Power. Pomyslný vrchol totiž už firma Siemens jednou dosáhla s šestimegawattovou turbínou, ale i ten byl záhy překonán konkurenčními společnostmi.
Pozemní větrná elektrárna Siemens na větrné farmě Farr ve Skotsku, foto: Siemens
Dánové dokončili studii, která měla zhodnotit otázku vlivu příbřežních větrných elektráren, stojících na pylonech ve vodě, vůči živočišstvu pod hladinou, v těsném okolí větrníků. Překvapivě se ukazuje, že rybám společnost elektráren nikterak nevadí, ba dokonce se početnost několika druhů zlepšila
Větrné elektrárny vytvořily členitější dno, což se rybám líbí. Zdroj: forcedgreen.com
