S potenciálně revolučním výzkumem se světu hlásí profesorka chemického inženýrství Zhenan Bao ze Stanfordské univerzity. Tam už několik let pracuje na projektu umělé kůže. Ta je elastická, dokáže vycítit dotyk, chemikálie ve vzduchu a nově si dokáže i vyrobit energii. Funguje totiž jako solární článek.

„Solární články kam se podíváš.“ Vypadá to, že každý den přichází na svět nové a nové revoluční objevy na poli solární energie. Jednou to jsou průhledné solární články, jindy solární články „ve spreji“ a skoro vždy nějaká informace o průlomu ve vývoji cenově přijatelných solarních panelů. Ne jinak tomu bude i v tomto příspěvku, ve kterém si představíme firmu HyperSolar, jejíž nejnovější produkt dokáže zvýšit výkon solárních článků až o 400 %. Tedy přesněji zvýšit výkon, aby bylo možné snížit cenu solarního panelu.

V oblasti výroby solárních článků probíhá neustálý boj mezi hmotností, cenou a efektivitou. Soudobé články jsou jednoduše příliš objemné a drahé na to, aby se staly každodenní a všudypřítomnou součástí lidského života. Technický vývoj je však nezadržitelný a přináší nové možnosti jak popsané neduhy odstranit. Příkladem může být nový objev chemických inženýrů z University of Texas v Austinu, kteří předvedli revoluční způsob výroby solárních článků. Nevyrábějí se na velkých strojích, ale nanášejí sprejem!

Nedávno jsme na našem serveru psali o technologii, která může proměnit okna domů ve zdroje elektrické energie. Dnes se touto oblastí budeme zabývat znovu. Představujeme vám firmu s ne příliš originálním názvem New Energy Technologies (NET), která obohatila výzkum průhledných solárních panelů o svůj nejnovější produkt – průhledné solární články SolarWindow.
Devatenáctiletý americký student Eric Jacqmain si doma postavil vlastní solární pec. Do parabolického podstavce nalepil celkem 5800 miniaturních zrcadel. Ty dokáží koncentrovat sluneční paprsky do takové energie, která umí tavit kov. Video v článku.

Tým z Oxfordské univerzity objevil novou metodu výroby levných, poloprůhledných solárních článků. Základem je oxid titaničitý, který se nachází například v zubní pastě.

Kromě klasických křemíkových solárních článků existují také solární články založené na plastické hmotě. Tzv. plastické solární články jsou nejen mnohem levnější na výrobu, ale jsou navíc lehce tvarovatelné. Podle nejnovějšího vyjádření britských odborníku na solární problematiku, by právě plastické solární články mohly hrát první housle v solární energetice.

Hlavní překážkou v konstrukci vysoce účinných solárních článku je neschopnost zachycovat celé spektrum světelného záření. Je to proto, že solární články jsou vyrobeny z polovodičů, které mají schopnost zachycovat světlo (elektromagnetické záření) jen určité vlnové délky. Ostatní energie, která je obsažená v jiných vlnových délkách, přijde nazmar. Cílem laboratoří na celém světě je konstrukce levných solárních článků, které by měly schopnost zachycovat široké spektrum elektromagnetického záření.

Kdekdo dnes věští nebo dokonce přeje solární energetice brzký konec. Ekonomové ze Saxo Bank jsou však opačného názoru. Ve speciálním dodatku pravidelně publikovaného ekonomického výhledu na rok 2011 píšou, že „budoucnost je v solární energii„.

Solární mapy jsou nejnovější počinem výzkumníků z University of California. Skrze aplikaci Google Earth si všichni zájemci mohou zjistit, které místo je nejoptimálnější pro stavbu solární elektrárny. Program také dokáže přesně určit, z kterého směru přichází celoročně nejintenzivnější sluneční svit. Díky těmto informacím lze zvolit nejvýhodnější polohu a orientaci pro stavbu solárních elektráren.



