V budoucnosti nebudou budovy po desetiletí jen tiše dřepět na svých místech. Budou dýchat, spát a probouzet se, a co víc, budou krásné. Tak si alespoň představuje budoucnosti světoznámý architekt William McDonough, který v roce 1977 poprvé v Irsku vybudoval dům poháněný solární energií a jehož v roce 1999 jmenoval magazín Time „Hrdinou planety“.
Světoznámý architekt Sir Norman Foster navrhl pro neustále se rozrůstající ruskou metropoli půl kilometru vysokou věž nazvanou Crystal Island.
Narozdíl od X-Seed 4000, o které jsme psali včera, jde o zcela reálný návrh, jehož vybudování bude stát asi čtyři miliardy dolarů a v Moskvě vyroste zhruba za pět let. Stane se největší (nikoliv nejvyšší) budovou světa, bude pokrývat plochu 27 milionů čtverečních stop.
V roce 1995 vytvořila tokijská architektonická společnost Taisei Corporation návrh budovy X-Seed 4000. Jedná se o čtyři kilometry vysokou věž, která ve skutečnosti nikdy neměla být postavena. Společnost si pouze díky ní chtěla udělat reklamu, což se povedlo. Věž představje futuristické prostředí kombinující supermoderní prostředí s přírodou. Její design byl inspirován horou Fuji.
V nevadské poušti u základny amerického letectva Nellis Air Force Base byla spuštěna největší solární elektrárna na severoamerickém kontinentu. Fotovoltaické články generují ročně 30 milionů KWh elektřiny a má celkový výkon 14 MW. Ročně základně ušetří asi 1 milion dolarů na poplatcích a 24 000 tun emisí. Výstavba solární elektrárny stála 100 milionů dolarů a zabrala 140 akrů půdy. Elektrárna se skládá ze 72 000 solárních panelů, které stačí pokrýt 30% spotřeby elektřiny základny (kde žije téměř 20 000 lidí).
Problematika veřejného osvětlení trápí dnes ponejvíce asi amatérské astronomy, přitom je ale věcí každého obyvatele evropských měst a vesnic. Pouliční lampy totiž spotřebovávají nezanedbatelnou čás elektrické energie (v roce 2006 to bylo 10% veškeré elektřiny v Evropě, tedy 2 biliony KWh, což znamená emise 2900 milionů tun CO2).
Průmyslový designér Ross Lovegrove (navrhoval např. legendární Sony Walkman, také počítače pro Apple) přišel s nádherným nápadem na tzv. „solární stromy“, které řeší veškeré problémy současného veřejného osvětlení.
Solární strom prostě „zasadíte“, ale není potřeba k němu draze a složitě přivádět podzemím dráty s elektřinou. Je vybaven solárními panely, které nabíjejí baterie a ty zase napájejí LED diody osvětlující své okolí. Světelné znečištění je, narozdíl od klasických lamp, minimální. Navíc solární stromy samy dokáží detekovat východ a západ slunce, takže se zapínají a vypínají podle potřeby. Během října bylo několik solárních stromů na ukázku „vysazeno“ ve Vídni a podle všeho zaznamenaly velmi dobrý ohlas.
Malé severoitalské město Varese se může pyšnit evropským primátem. Jako první „běží“ 100% na obnovitelné zdroje energie. Pro obyvatele Varese je však ekologie něčím víc než jen obnovitelnými zdroji energie, a tak například založili farmy, ze kterých zásobují 98% spotřeby jídla, voda je čištěna pomocí technologie nijak škodlivé pro životní prostředí. Většinu elektřiny městečka generují větrné elektrárny (8 milionů kWh ročně), dále také solární panely na radnici a škole. Místní bazén je vytápěn solární energií a město propaguje využití dřevěných peletek pro domácí vytápění. Už dnes město generuje třikrát více elektřiny než spotřebuje, což do městské kasy ročně přivede přes 350 000 euro. Město přitom počítá s dalším rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie a ekologických iniciativ. Kdyby takhle fungovala všechna maloměsta v EU…
Společnost Nanosolar po pěti letech vývoje začíná prodávat svůj vynález zvaný solární film. Jednoduše řečeno se jedná o solární články natištěné pomocí technologie připomínající klasický tiskařský lis (jinak také „tenkovrstvé solární články„). Nanosolar je společnost, do které investovali mimo jiné i zakladatelé společnosti Google. Solární film podle ní nabízí dosud nejlevnější solární energii v ceně 99 za jeden watt. V budoucnu hodlá Nanosolar vzít útokem takové světové giganty jako jsou Sharp (největší výrobce solárních článků na světě) nebo BP Solar.
I tak otravná věc jako je reklamní billboard může někdy překvapit. Tzv. „chytré“ billboardy mohou zaujmout svým nápadem i provedením. Kalifornská společnost Pacific Gas and Electric (PG&E) nechala nainstalovat billboard, který se pyšní nápisem „Toto není billboard. Je to elektrárna.“ A vskutku, billboard je zastřešen sadou solárních panelů, které jsou připojeny k elektrické síti. Ve dne vyrábějí elektřinu, v noci jsou světla billboardu napájena ze sítě, nicméně billboard vyrobí přes den více energie, než spotřebuje (3,4 kW). Tento objem energie dokáže napájet jednu domácnost jeden den. K osvětlení billboardu je navíc využito LED diod, díky čemuž se snížila spotřeba na minimum.
Japonská společnost Clean Venture 21 z Kjóta přišla s velmi zajímavým vynálezem. Mohl by pomoci srazit ceny solární energie až o 50%. Japonci vynalezli nový způsob výroby solárních článků z polí tisíců malých silikonových kuliček obklopených hexagonálními reflektory.
Hlavní výhodou nového způsoby výroby je snížení nároků na křemík, který je dnes hlavní složkou solárních článků. „Využíváme jednu padesátinu čistého silikonového materiálu oproti klasickým fotovoltaickým článků,“ řekl Mikio Murozono, ředitel společnosti Clean Venture 21. První články začali Japonci vyrábět už letos, první 10 kW modul půjde do prodeje tento měsíc. Zprvu budou stát stejně jako jiné solární články, cena by však měla klesat v průběhu příštího roku až o 30% díky navýšení výroby. Cílem je být o 50% levnější než klasické solární panely v roce 2010.
Společnost se Hewlett-Packard sice neangažuje v oblasti ekologie a životního prostředí tolik jako třeba Google, ale přesto je několik nových kroků směrem k „zelenější“ korporaci přínosných. Předně, HP si nechala naintalovat na svou budovu v San Diegu sluneční elektrárnu o výkonu 1 MW. Solární farma se bude skládat z 5000 solárních panelů na sedmi budovách. O instalaci se postará společnost SunPower. Solární elektrárna by měla HP ušetřit kolem 750 000 dolarů v průběhu 15 let, kromě toho se díky tomu omezí také produkce oxidu uhličitého.
