Už v roce 2011 by druhé největší pařížské letiště Orly mělo více než třetinu tepla pro vytápění svých rozsáhlých budov získávat z geotermální energie. Projekt za 17 milionů dolarů sníží roční emise CO2 o 7000 tun ze současných 20 000 tun. Geotermální systém využije dvou více než 1,7 km hlubokých šachet. Voda ohřátá zemským jádrem vyjde na povrch přirozeným tlakem, na povrch vyvře o teplotě 74°C. Tam se jí ujme systém vytápění letiště a následně ji pošle druhou šachtou zpět do hlubin. Celkem půjde o 250 kubických metrů vody za hodinu, což stačí pro pokrytí 35% vytápění.
17.
Dub
Dr. Eugene Tsui je architekt, městský plánovač, průmyslový designér, vědec, vynálezce, muzikant, jednoduše naprosto neobyčejná osobnost. „Ultima Tower“, to je název jeho doslova ultimátního výtvoru.
Jedná se o dvě míle (3,2 km) vysokou věž, připomínající návrhem např. na Ekologickém bydlení nedávno představovanou věž X-Seed nebo odklepnutý moskevský Crystal Island od Normana Fostera. Vulkanoidní věž Ultima Tower je jakési ekologické město. Celá konstrukce čerpá hlavní inspiraci v přírodě – konkrétně u stromu a dalších živých systémů. Má posloužit městům budoucnosti, ve kterých bude čím dál tím více lidí spotřebovávat čím dál tím více energií. Utima Tower by měla snížit dopad obrovského počtu lidí na životní prostředí a napomoci udržitelnému rozvoji.
Budova německého parlamentu se má stát nejzelenější budovou svého druhu na světě. Od konce léta bude probíhat přechod na ekologické zdroje energie jako je slunce, vítr nebo voda. Už dnes budova Reichstagu alternativní zdroje využívá – v podzemí sou umístěny generátory na biopaliva, které produkují 40% energie pro osvětlení, vytápění, klimatizaci. Zbytek energie pochází z uhelných a jaderných elektráren. Už zanedlouho má ale budova parlamentu konvenční zdroje energie zcela opustit. Do konce léta vybere komise dodavatele energie z obnovitelných zdrojů.
V Malajsii, v oblasti Putrajaya waterfront zhruba 30 kilometrů od hlavního města Kuala Lumpur, vyroste v následujících letech „flotila“ několika originálně navržených obytných věží. Nové budovy architektonické společnosti Studio Nicoletti Associati byly inspirovány tradiční islámskou architekturou, mořem a především plachetnicemi.
Věže jsou postavené s důrazem na ekologii. Využívají přirozené ventilace, vytvářejí stíny a uvnitř najdeme zeleň. Měly by také využívat obnovitelné zdroje energie, čímž sníží emise oxidu uhličitého zhruba na polovinu proti podobným budovám klasického ražení. Projektu se účastní také studio Hijjas Kasturi Associates, které pomáhalo navrhovat celý plán oblasti Putrajaya.
Jak budou naše města vypadat za 100 let? Přesně to byl námět soutěže „City of Future“ pořádané americkou vzdělávací stanicí History Channel. Návrh společnosti IwamotoScott Architects je provokativním, ale velmi realistickým a originálním konceptem velkoměsta budoucnosti. Bere v potaz jedinečnost amerického San Franciska, jeho polohu, mikroklima i geologické podloží a předkládá překvapivě realisticky pojatou předpověď s názvem „Hydro-Net“. Jeho součástí jsou gigantické geotermální „houby“, které dolují energii z aktivního podloží města, chytače mlhy, které fungují jako zdroj pitné vody, nebo třeba věže pro zachytávání mořských řas jako zdroj vodíku. Obrovská síť infrastruktury nad i pod zemí se stará o všechny potřeby města a jeho obyvatel – jejich pohyb, pitnou vodu, dodávky energie. V jednom gigantickém organismu spojuje všechny tyto jednotlivé roztříštěné městské systémy a vytváří tak zajímavou představu o tom, jak asi budou vypadat města budoucnosti.
„Chobotnice“ či „blob“ světoznámého architekta českého původu Jana Kaplického nemá v Praze na růžích ustláno. V Praze si prý Kaplický připadá více jako politik než jako architekt. Vydal se proto do Brna, které má o jeho stavby eminentní zájem.
Z aktuálního jednání mezi Kaplickým a vedením města vyplynulo, že v následujících letech by v jihomoravské metropoli, známé například vilou Tugendhat, mohla vyrůst unikátní svba tohoto architekta. Kaplický by se navíc údajně chtěl držet současného trendu ekologických zelených budov a ve stejném duchu postavit i něco v Brně. Zároveň se Jan Kaplický nejspíš stane architektonickým poradcem města Brna.
zdroj: mf dnes a další
Architekt Vincent Callebaut navrhl koncept zelené budovy, která by mohla být vybudována nad opuštěnými kanály a železničními tratěmi v 19. pařížském okrsku. Jedná se o prototyp budovy, která dokáže čistit vzduch od smogu a dalších nečistot, přičemž slouží jako veřejná galerie a místo pro setkávání.
Skládá se v podstatě ze dvou propojených budov – „solární kapky“, což je eliptická struktura, jejíž exteriér je pokryt 250 m2 solárních panelů a na povrch je navíc nanesen oxid titaničitý (TiO2). Zatímco fotovoltaické články produkují elektřinu, oxid titanu funguje pod náporem ultrafialového záření jako čistička vzduchu, zejména smogu, jímž je Paříž zamořená. Solární kapka také dokáže využít dešťovou vodu ze zahrad umístěných na střeše. Druhou budovou celé struktury je „větrná věž“, která je vybavena vertikálními větrnými turbínami a navíc zhusta pokryta vegetací. Podrobnější informace na webu Vincent Callebaut Architectures.
Město Ann Arbor je prvním v USA, které bude využívat 100% LED veřejného osvětlení. Už nyní začíná instalace celkem asi 1000 veřejných LED lamp. Návratnost investice by měla být kolem čtyř let. LED diody, které nové LED lampy využívají, mají až pětkrát větší životnost než klasické žárovky a spotřebují méně než polovinu energie. Jakmile bude projekt instalace LED lamp dokončen, mělo by se ušetřit až 2425 tun CO2 ročně. Veřejné LED osvětlení už instalují také další americká severoamerická města, například jako Raleigh či kanadské Toronto.
Na okraji Paříže v oblasti Gennevilliers by měla zhruba do jednoho roku vyrůst budova nazvaná „Energy Plus“. Stojí za ní společnost Skidmore Owings & Merrill, která mimo jiné staví například Freedom Tower v New Yorku nebo nejvyšší mrakodrap světa Burj Dubai v Dubaji. Energy Plus bude ale z jiného soudku.
Budova o ploše 70 000 m2, která poskytne prostor až pro 5000 lidí, bude první energeticky plně soběstačnou kancelářskou budovou na světě. Bude produkovat veškerou elektřinu potřebnou k vytápění, osvětlení a klimatizaci. Díky využití solárních panelů, které budou pokrývat celou střechu budovy, nebude budova produkovat žádné emise. Společnost Skidmore Owings & Merrill má už dnes údajně další zájemce o podobný koncept v USA, Evropě i na Středním východě. Výstavba projektu Energy Plus bude zhruba o 25-30% nákladnější než by byla výstavba klasické kancelářské budovy. Tyto náklady se ale mají brzy vrátit díky sníženým nákladům na energie a údržbu. Roční spotřeba elektřiny na metr čtvereční by měla být asi 16 kWh. Běžné moderní budovy mají tuto spotřebu mezi 80 a 250 kWh, starší budovy až 300 kWh.
Stockholmské hlavní nádraží připravilo projekt, který zní jako z říše sci-fi. Ostatně, stejně jako mnoho dalších na těchto stránkách. Podobně jako ve filmu Matrix bude totiž získávat energii z lidí. Nebude to ale elektřina, nýbrž teplo. Po stockholmském hlavním nádraží se denodenně pohybuje tolik lidí v takovém shonu, že generují neopominutelné množství tepla. Jsou proto připraveny plány na zachytává tohoto tepla a zateplování nedalekých kancelářských budov. Systém má být dokončen v roce 2010.
Mohlo by vás zajímat:
