V Bangkoku začali pěstovat na střechách věžáků jedlé řasy
Nenápadná, vláknitá, s cylindrickými buňkami – a řádně zelená. Řeč je o Spirulině, sinici z řádu Oscilatorialles. Zatímco dříve se vyskytovala jen v jezerech s vysokým pH, dnes se o ní stále více mluví mezi nadšenci alternativní stravy. Už není jen záležitostí vegetariánů a veganů, ale častěji se o ní zmiňuje i Světová organizace pro výživu (FAO). 
Projekty, jako ten v Bangkoku, ukazují na stále širší možnosti využití vydatných sinic při pokusech o nasycení rostoucí lidské populace. Skupinka nadšenců ze sdružení EnerGaia se tu rozhodla pěstovat Spirulinu na střechách domů.
Činí tak po vzoru jihoamerických Inků, kteří si touto cestou ještě před příchodem conquistadorů vylepšovali jídelníček. Lidé z EnerGaia jsou přesně těmi nadšenci, kterým konzumace masa nic neříká. A při kultivaci konzumovatelné sinice se jim nedají upřít výsledky. Jejich výpěstky odebírá řada místních restaurací.
Řasy, které dokážou pojídat ostatní rostliny – nový zdroj biopaliv?
Vyvinuli pro pěstební účely metodiku, která snižuje (už tak nepatrné) riziko kontaminace, zajišťuje lepší kvalitu celého procesu a omezuje ztráty vody evaporací, čímž činí proces ekologičtější (a ekonomičtější).
Lidé z EnerGaia, podobně jako se dřív bojovalo o zrno a výnos z hektaru, dnes usilují především o maximalizaci produkce z jednoho kultivačního zařízení. Dosahují toho pečlivým monitoringem, filtrací vzduchu a pečlivou kontrolou přítomnosti kontaminantů. Se sinicemi to prostě umí.
K čemu je vlastně Spirulina dobrá? Jistě, nadšenci by ji nejraději předepisovali na každý neduh, ale pravdou je, že nenápadná řasa obsahuje vyrovnanou dávku vitamínů, především provitamíny B (1,2,6,12) a karoteny.
Obsahuje také všech osm základních aminokyselin, takže se o ní dá hovořit jako o „komplexní bílkovině“. S 50% obsahem proteinů si stojí také dobře, protože teoreticky obsahuje více bílkovin, než průměrný euro-párek z potravin v obchodním centru.
V ten moment, kdy se lidem z EnerGaia podařilo sestavit kultivační jednotky, schopné produkovat řasy „tam kde nezabírají místo“, na střeše, začala být celá technologie zajímavá i pro zbytek světa.
Pro svůj vysoký obsah výživových látek a proteinů by se totiž mohla stát ideální a nenáročnou stravou pro oblasti na Zemi, kde je o jídlo nouze.
Jak rádi lidé z EnerGaia připomínají, než z krávy dostanete nějaké proteiny, trvá to nejméně šest měsíců. U Spiruliny si je na střeše vypěstujete za necelé tři týdny.
Stejně je to zajímavé, v Evropě se o všem jen salóně diskutuje a když se začne něco dělat, nejde to bez dotací, a zajména u nás, to končí katastrofami ať už v podobě našecho solarního tunelu, nebo asymetrickým růstem regulačních kapacit a kapacit OZE v SRN.
Naproti tomu USA, východní Asie, Austrálie, tak tam se nejen uvažuje, ale tam se i koná. Austrálie instaluje OZE o sto šest, Japonsko dováží panely od nás (no on je to jeden z ze závodu japonské firmy, názor nechám na vás) Čína taky buduje jak divá nové zdroje, vodní ostatní OZE, jádro, USA taky (zatím nemusí mít strach o reg. kapacity, spíš o kapacity vedení)
V Bangkoku se začínají pěstovat řasy, přitom na přímo ideálním místě. Proč jenom v Evropě, speciálně u nás to nejde? Proč jediné co se tu zatím děje je, že se v Z.E. ustupuje kde jaké skupince?
Dovolím si malou úvahu: Není to náhodou tím, že ekologie slouží v Evropě jen k tomu, aby se parta lidí dostala ke koritům? Není to už tak že zeleným a ekologům nejde o ekologii, ale jen o moc, jako jiným? Kdežto v Asii je to životní nutnost, v Austrálii a USA je to pak zase protože se tyto technologie stávají i ekonomické? Ano USA mají Sonoru, Austrálie zase jinou poušť a dálný východ a indonesie pak jak slunce, tak vítr a vodu?
Proč je možné nasadit mnohem rychleji ekologické technologie právě ve výjmenovaných zemích a Evropa, která by se ráda, nebo spíš politici by se rádi, viděli jako spasitelé světa a zachránci planety a lidstva, tak jaksi přešlapuje na místě a nechává se předbíhat skoro všemi?
Ale možná jsme tu moc zpohodlněnli a dokud máme peníze, tak se nikam přiliš nehodláme pohnout, když jde lidem o krk (nebo o zisky) umí hodně, v USA se nad lidmi počád houpe strach z toho co s nimi bude, když nebudou mít práci, v jiných zemích kde lidé ví že můžou skončit ve favelas je to taky žene k různým inovacím. Evropani by jim nejspíš nabýdli pro snížení účtu za proud drahé úsporky, ne tak jeden člověk, který zdarma poskytl návod na jednoduchý světlovod z PET lahve, vody a bělidla.
Za lehce těžký Off-topic se omlouvám