Uživí střešní zahrady New York?
S každou další zprávou o nějaké newyorské střešní zahradě jakoby ve vzduchu visela otázka: „Kdy už to bude?“, přesněji tedy, „Kdy už se New York konečně přiblíží tomu bodu, že si celé město bude schopno pěstovat svou vlastní obživu?“.
Otázkou se zabývá i magazín Smithsonianova muzea, který chladí nadšení městských zahrádkářů. Navzdory rostoucí popularitě střešních zahrad je naplnění celé samozásobitelské vize vzdáleno realitě.
Když se člověk pročítá zprávami, nabývá dojmu, že všichni obyvatelé New Yorku jsou skutečně zapálenými domáckými pěstiteli ovoce a zeleniny. Bylinky v truhlících na oknech, vertikální ovocné stěny, střešní skleníky a zahrady.
A že nezůstává jen u skromných amatérských mikro-zahrad, dokládá i nedávné zprovoznění střešní farmy na opuštěném skladišti pobřežní stráže č. 3 v Brooklynu.
Rozlohou překonává hranici 6000 metrů čtverečních, a je tak vlastně největší střešní farmou světa. I výsledná čísla, udávající množství výpěstků, vypadají optimisticky.
Jen poslední zmíněná velkokapacitní střešní farma má být schopna dodávat ročně okolo 18 000 kilogramů čerstvé zeleniny. Vypadá to všechno příliš krásně, než aby si toho nemohli všimnout škarohlídi ze Smithsonianova muzea, kteří začali upozorňovat na fyzické limity trendu městského zahradničení.
Ti například upozorňují, že roční spotřeba potravin (tj. množství potravin, které je do města dovezeno) New Yorku činí 28,6 milionů tun.
Když toto jen stěží představitelné číslo porovnali s odhadem produkce střešních a jiných eko-zahrad ve městě, zjistili, že alternativy v podobě domácké produkce představují jen asi 0,00007 procenta z celkové spotřeby. Tedy ani jedno celé procento!
New York je navíc z hlediska zásobování zcela odkázán na celonárodní produkci. V praxi to znamená, že od farmářů ze tří přilehlých států, získává jen 12 % potravin, a zbytek sem proudí ze vzdálenějších koutů Spojených států.
Architekt Michael Sorkin, který se na studii Smtithsonianova muzea podílel, ale říká, že i to málo se počítá. „Doba, kdy by se město New York mohlo stát zcela nezávislé na dovážených potravinách, asi jen tak skutečně nenastane. Ale kapacitně a technicky je podle mne už dnes možné zajistit přibližně 2500 kalorií pro každého Newyorčana, každý den.“
Nějak se mi nezdá, že by bylo možné dostatečně efektivně v NY pěstovat zeleninu a ovoce. Je otázka, jestli produkce potravin s vodou z veřejného vodovodu je opravdu natolik ekologická, aby mělo smysl se tím zabívat.
Na druhou stranu by možná bylo zajímavé osízet centralpark ovocnými stromy, které z jara jsou i vcelku okrasné, ale je otázkou, zda by lidé měli o toto ovoce zájem.