Plovoucí solární farmy budoucnosti mohou uživit celá města

Svět bude muset ve čtyřiceti následujících letech přijít na to, jak uživit 9 miliard lidí přestože klimatické změny sníží předpokládaný globální zemědělský výnos o čtvrtinu.

„Plovoucí farmy by byly nezávislé na okolních podmínkách i zdrojích. “Zdroj: FTA
„Plovoucí farmy by byly nezávislé na okolních podmínkách i zdrojích. “Zdroj: FTA

Se zajímavým nápadem přichází například španělská designérská skupina SFF, která představila svůj koncept chytrých plovoucích farem. Základním principem celého konceptu SFF je maximální důraz na udržitelnost.

V pojetí chytrých plovoucích farem to obnáší třípatrovou vertikální farmu situovanou na vodní hladině (na pontonech), umožňující pěstování zemědělských plodin prakticky kdekoliv podél pobřeží. A pochopitelně, chybět nesmí ani solární panely, které se postarají o dostatek energie k provozu celého zařízení.

Produkce je zde komplexní a nabízí i živočišné bílkoviny v podobě odchovaných ryb a korýšů. Modelová farma od SFF by teoreticky byla schopna produkovat 8152 tun zeleniny ročně, a 1703 tun rybiny.

Přitom bude zužitkovávat všechny vedlejší produkty a odpady, ať už jako organická hnojiva nebo krmivo. Designéři navíc načrtli modely farem šité na míru určitým lokalitám, Káhirou počínaje, Hong Kongem konče.

Jak by to celé mělo vypadat? Horní patro je komponováno jako jednotka určená pro sběr dešťové vody, energo-centrála se solárními panely a důmyslně řešeným systémem prostupu přirozeného světla.

Střed je vyhrazen skleníkům s pokročilým hydroponickým zavlažováním. Hydroponické řešení navíc umožňuje snížit zátěž celého zařízení, hutného substrátu zde není zapotřebí.

Přízemí je pak domovem rybochovných akvakultur, včetně třecích líhní. Chybět by tu nemělo ani procesní zpracování, chladicí boxy a sklady. Jaké jsou výhody takové farmy?

„Protože nevyžaduje přírodní srážky ani úrodnou půdu, může fungovat prakticky kdekoliv,“ tvrdí návrhář Javier F. Ponce z SFF. „I produkce živočišných bílkovin ryb bude mnohem stabilnější, a nebude podléhat výkyvům počasí.“

Sdílet:

5 komentářů: „Plovoucí solární farmy budoucnosti mohou uživit celá města

  • 11. 7. 2015 (18.34)
    Permalink

    Zvyšování teplot právě naopak zvýší velikost obdělávatelného území. A to ať už se jedná o zatím nehostinné území Ruska či Kanady.

    Reagovat
    • 11. 7. 2015 (20.46)
      Permalink

      Na druhou stranu bez nutných kroků, které povedou ke zlepšení využívání půdy i u nás o značné rozlohy půdy příjdeme, zúrodnění těch ploch bude vyžadovat poměrně značné úsilí a nemáme jistotu že to k nčemu bude. Vemt si že na rovinách za Uralem jsou dnes bažiny, jejich zůsrodnění by se možná nepodařilo ani za Sovětského Svazu, natož dens, kdy ani v Rusku není přáno až takovým porjektům, to není most na Krym, bavili bychom se o zůrodnění území rozlohy několika, možná desítek, našich republik.

      Drobné kroky k tomu abychom zbrzdili a zachytili povodně, zejména bleskové, by mohly, stejně s úpravou koryt blíže k původnímu stavu, stát mnohem méně než přesun zemědělství a jeho změny. Byť by možná opět jednoduchými kroky, jako je výsadba stromů mezi poly, mohlo dojít ke zmenšení nepříznivých vlivů. Rozhodně by to mohlo příznivě ovlivnit i přečkávání horkých vln lidmi a zvířaty. Navíc zbrzdění povodní by vedlo k ušetření škod za stovky milionů.

      Ovšem s tím že bude docházet k oteplení těch oblastí až na úroveň pěstování plodin, bude zároveň docházet k rozmrzání ložisek hydrátu methanu a to může ješt urychlit případné změny klimatu.

      Problém je v tom že mechanismy nejsou ještě plně známé, co s čím to může udělat a také v tom a ni z historie se nemůžem příliš poučit, protože celá krajina je změněná. Tedy i kdyby byla situace zase stejná jako z Velké Moravy, odpověď krajiny bude zcela jiná.

      I když třeba u nás byla krajina těsně před průmyslovou revolucí značně odlesněná, hospodářství s vodou bylo lepší, existovaly tisíce rybníků, které vodu držely v krajině.

      Nemůžeme se spoléhat na něco takového jako je to že se obdělavatelnými stanou rozsáhlé oblasti v Rusku, nebo Kanadě. Stěhování národů, které by to rozpoutalo by bylo v dnešní době katastrofální.

      Reagovat
      • 16. 7. 2015 (22.36)
        Permalink

        Nikdo netvrdí, že to bude jednoduché, ale protože cena potravin poroste, tak pokud Rusko a Kanada vytvoří zajímavé podnikatelské prostředí a podpoří výstavbou infrastruktury, tak se půda zúrodní tak rychle až se nebudou stačit divit. Právě že za Sovětského Svazu by to asi tak lehké nebylo. Zaprvé bavíme se o době, až budou vhodnější přírodní podmínky díky oteplování a za druhé je mnohem snazší vytvořit podmínky aby lidé tyto oblasti osídlit chtěli než tam násilím nastěhovat ty, kteří o to nestojí.

        Reagovat
  • 10. 7. 2015 (9.53)
    Permalink

    a jak se takové „plavidlo“ bude chovat v silné bouři?

    Reagovat
  • 10. 7. 2015 (7.49)
    Permalink

    Je to hezké, ale co to stojí, respektive co bude stát kilo zeleniny nebo ryb. Hezky se to poslouchá, ale určitě se to nevyplatí, protože se to všechno může dovést přes půl zeměkoule za lepší peníz.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.