Pěstujeme doma hmyz, zn. designově!
Preference masité stravy a rychle rostoucí populace měst je podle Mansoura Ourasanaha komplementárně propojený problém, který se odráží jak na životním prostředí, tak i na zdraví lidí. 
Ourasanah, původem z afrického Toga, si v dětství přejídání a masa na talíři moc neužil, a snad to jej inspirovalo k jeho originálnímu pojetí udržitelné domácké výroby „alternativních bílkovin“. Jeho autonomní systém Lepsis, který už představil na řadě světových veletrhů, přesto budí mezi konzumenty rozpaky. Do kobylek se nikomu na Západě moc nechce.
Lepsis, který sám autor myšlenky popisuje jako vysoce dekorativní jednotku pro domácí pěstování hmyzu, dokonce získal prestižní ocenění Index 2013. Otázkou je, jestli byl porotou oceňován spíše adresný zásah do ožehavé problematiky budoucí výživy lidstva, anebo za zajímavé designové zpracování.
Obojí totiž stojí za zmínku. Prosklený tvarovaný tubus Lepsis totiž můžete pohodlně usadit i na kuchyňskou linku, a pak jen se zájmem sledovat, jak vám postupně přirůstají kalorie. Vivárium umožňuje ve čtyřech oddělených komorách pěstovat, krmit, sklízet i eticky hubit chovaný hmyz.
„Konzumace hmyzu přijde řadě lidí jako něco odpudivého a zavrženíhodného,“ říká Ourasanah. „Ale přitom se hmyzem živí téměř 80 % lidské populace.“ V čem by tedy Lepsis mohl řešit nutriční problematiku obyvatelů měst?
V první řadě by se produkce alternativních bílkovin mohla odehrávat na nesrovnatelně menší ploše, než je tomu dnes. Domácí pěstování/chov hmyzu by umožnilo neztenčit spotřebu, a přitom nezatěžovat životní prostředí jako při klasické produkci živočišných bílkovin. „Řešíme tu světové paradigma výživy,“ soudí Ourasanah. „Je to krok k udržitelné budoucnosti.“
Já nevím, jsem vegetarián a kobylky by mohly tak chybět otci Šchoalastikovi z jednoho známého filmu pro děti. Ale představa, ja vám ditě otevře pěstírnu a kobylky pak budou všude v bytě, mi přijde celkem zábavná. :-)
Jak sarančáci nevím, ale s cvrčky mám zkušenost, Svého času měl jsem chamelony a ti se krmí cvrčky, jako podestýlka do terárie se jim dává drcený odpad z kokosu, lignitu a dřeva, to je jedno, a chameleon potřebuje dvakrát denně rosit a teplo, no a vlhký substrát apolu s teplem byl přesně to co cvrčkům vyhovuje. Takže po týdnu co se mu dávali dospělí cvrčci tam někteří nakladli a po dalším bylo terárium plné drobných bílých cvrčků, když se jim tam dalo něco na žraní tak rostli.
Nevýhodou toho je že cvrčci cvrkají, kdo nelovil o půlnoci v bedně s padesátkou svrčků toho jednoho neví o co přichází. Takže po nákupu okamžitě nůžtičky a střihat křídla. Tady by to bylo asi podobné.
Víhoda cvrčků je ta že požerou i karton od vajec, když není co jiného. Taky se nám kulkili potemníci. Moučného červa jsem si dával na rybách, zkoušeli jsme na to lovit, ona je to taková nouzovka když není nic jiného pro chameleona, a prodává se to na deci, tekže co s tím? Celkem to šlo. Ale nevím jestli bych to jedl denně :)
A má to ještě jednu výhodu, spotřebuje to i zbytky z kuchyně, zeleninu, případně ovoce, ale o to se musí člověk starat aby to nezačalo zahnívat.
Jenomže pozor, pokud chcete takto se stravovat a ne mít jenom večer k televizi deset kobylek, musíte být schopní produkovat alespoň půl kila týdně a to jsme u večeře pro dva. Na to by vám taková malá pixla jako na obrázku nestačila. Jistě výjde levněji si ji nechat utělat čtverohranatou, sice není dekorativní, ale funkční bude. Ovšem musíte si sehnat dobře jemné síto na jeden z krytů, aby večeře neutíkala. Pak stačí jednoduchá elektroinstalace s KLASICKOU, tedy vláknovou žárovkou cca 25W max (může být i terarijní) případně 15W a jeden nalepovací teploměr a jednoduchá elektroinstalace. Pak jenom vlhčit a krmit.
Ještě jsem zapomenul, že na žárokvu patří květináč, ale to už si dohledáte snad v každé terarijní příručce, která není reklamním katalogem na to co všechno musí vaše ještěrka mít. My to měli zbastlené z věcí co dům dal a chameleon se dožil nadprůmerného věku, ale to možná díky vitamínovému receptu od chovatle.