Pěstujeme doma hmyz, zn. designově!

Preference masité stravy a rychle rostoucí populace měst je podle Mansoura Ourasanaha komplementárně propojený problém, který se odráží jak na životním prostředí, tak i na zdraví lidí.

„Pokud chceme zajistit výživu pro rostoucí lidstvo, musíme prý začít počítat s alternativami.“Zdroj: KitchenAid.com
„Pokud chceme zajistit výživu pro rostoucí lidstvo, musíme prý začít počítat s alternativami.“Zdroj: KitchenAid.com

Ourasanah, původem z afrického Toga, si v dětství přejídání a masa na talíři moc neužil, a snad to jej inspirovalo k jeho originálnímu pojetí udržitelné domácké výroby „alternativních bílkovin“. Jeho autonomní systém Lepsis, který už představil na řadě světových veletrhů, přesto budí mezi konzumenty rozpaky. Do kobylek se nikomu na Západě moc nechce.

Lepsis, který sám autor myšlenky popisuje jako vysoce dekorativní jednotku pro domácí pěstování hmyzu, dokonce získal prestižní ocenění Index 2013. Otázkou je, jestli byl porotou oceňován spíše adresný zásah do ožehavé problematiky budoucí výživy lidstva, anebo za zajímavé designové zpracování.

Obojí totiž stojí za zmínku. Prosklený tvarovaný tubus Lepsis totiž můžete pohodlně usadit i na kuchyňskou linku, a pak jen se zájmem sledovat, jak vám postupně přirůstají kalorie. Vivárium umožňuje ve čtyřech oddělených komorách pěstovat, krmit, sklízet i eticky hubit chovaný hmyz.

„Konzumace hmyzu přijde řadě lidí jako něco odpudivého a zavrženíhodného,“ říká Ourasanah. „Ale přitom se hmyzem živí téměř 80 % lidské populace.“ V čem by tedy Lepsis mohl řešit nutriční problematiku obyvatelů měst?

V první řadě by se produkce alternativních bílkovin mohla odehrávat na nesrovnatelně menší ploše, než je tomu dnes. Domácí pěstování/chov hmyzu by umožnilo neztenčit spotřebu, a přitom nezatěžovat životní prostředí jako při klasické produkci živočišných bílkovin. „Řešíme tu světové paradigma výživy,“ soudí Ourasanah. „Je to krok k udržitelné budoucnosti.“

Sdílet: