Na letišti JFK se pěstují brambory
Jak propagovat městské zemědělství? Nejčastěji praktickými ukázkami a příklady dobré praxe, to je celkem pochopitelné. Letecká společnost JetBlue ale pozvedla tento proces na docela novou úroveň. Založila totiž městskou zahradu přímo na letišti, čímž celou myšlenku zpřístupnila skutečně široké veřejnosti.
Terminály letiště JFK totiž za jediný den odbaví v průměru okolo 50 000 vnitrostátních pasažérů (v extrému pak za rok 2007 třeba 46 milionů pasažérů dohromady). A ti všichni teď mohou vidět, že založit domácí zahradu není těžké ani v srdci velké metropole.
Zatím se pravda cestující pokochat výhledem na 2300 metrů čtevrečních velkou městskou zahradu nemohou, protože se nachází uvnitř rozestavěného terminálu číslo 5, ale zpřístupněna bude společně s novou odbavovací halou.
Post-industriální regenerace v Shekou aneb městská zahrada
Zahrada i nový úsek letiště se totiž rodí společně. Jen náklady na zřízení městské zahrady na letišti stojí řádově méně než nový terminál. Skládá se totiž z 5000 mlékařských bedýnek, ve ketrých se nachází substrát.
A co tu roste? Největší podíl v pěstovaných plodinách zabírají především „modré“ brambory, ale nechybí tu ani bylinky, salát, okurky a rajčata. Brzy by se tu měly objevit i bobule borůvek a maliny.
To vše v prostředí a množství, které bychom si s uspěchaným a rušným letištěm asi nespojili. Vznik netradiční městské zahrady má na svědomí provozovatel letiště, společnost JetBlue, respektive její manažerka udržitlenosti, Sophia Mendelsohn.
K celému projektu dodává: „Je to možná trochu nečekané, ale jak jinak lidem ukázat náš přístup k městskému zemědělství, než na dvorku JFK?“ JetBlue se podle ní snaží posunout tímto experimentem hranice lokální hnutí městských zemědělců.
Šance, že si na výpěstcích z letiště pochutnáte i během zaoceánského letu je zatím velmi malá. JFK se snaží o lokální dopad. Nasvědčuje tomu i dodavatelský řetězec: substrát pochází z městské kompostárny McEnroe Organic Farm v newyorském Millertonu, a výpěstky zatím odebírá společnost TERRA Chips, která z nich vyrábí organické pochoutky pro místní trh.
Zajímavé, krom spotřeby vody, která by mohla být mírně vyšší než u klasického postupu, tento má tu výhodu, že lze mít přehled o tom jak která rostlina momentálně prospívá, případné hnojivé není splachováno do podzemní vody a přístup půdních škůdců je znatelně omezen.
Myslím že by mohlo dojít i ke zintenzivnění produkce protože se i do normálního vegetačního období bude dát vměstnat více sklizní. Otázka je kam až se tak bude dát dostat. Sice může po určité době vyvstat problém s kvalitou stále dokola používané půdy, ale na druhou stranu se dá asi půda doplňovat produkty BPS a kompostáren.
Je možná možné že spíš než Hi-Tech vertikální farmy s umělým světlem se chytne toto, princip může být podobný, ale náklady nesrovnatelně nižší. Nehledě na to že mechanizace může být levnější. (Na druhou stranu může být nutné zintenzivnění lidské práce.)
Podobně by se možná daly pěstovat i druhy, které jsou dnes problematické z hlediska napadání kořenových systému houbami. Některé druhy banánů takto velmi rychle mizí (částečně je to pro nepohlavní rozmnožování a plantáže, tam se škůdci šíří jako lesní požár) pod tlakem škůdců Vědět jak velký objem potřebují pro kořeny, daly by se pěstovat podobně a půda sterilizovat třeba parou.