Lidská moč jako zdroj surovin pro výrobu hnojiv

O lidech, kteří své domy a garáže vybavují zatravněnými zelenými střechami, smýšlíme většinou jako o ekologických vizionářích. Co si pak ale myslet o Holanďanech, kteří na své zelené střechy močí? V Holandsku totiž vymysleli nový způsob výroby hnojiv.

Ve skutečnosti jsou možná lidé z amsterodamského Waternetu stejnými vizionáři, prošlapávajícími cestu pokroku. Organizace Waternet, která zajišťuje zásobování pitnou vodou a přečišťování těch odpadních, se v současně době také soustředí na řadu inovativních projektů. Jedním z nich jsou i alternativní využití lidské moči.

Ta je totiž na rozdíl od přírodních zdrojů fosforu prakticky nevyčerpatelná, pokud vezmeme v úvahu průměrnou denní „produkci“ jednoho člověka. Fosfor je intenzivně využíván v zemědělství od devatenáctého století.

Panují obavy, že by se jeho naleziště mohla stát v následujících letech velmi vzácná. V konečném důsledku by něco takového mohlo způsobit výraznou proměnu celého konceptu zemědělského hospodaření tak jak jej známe.

Lidská moč ale obsahuje přesně ty látky, které běžně pěstované rostliny tolik potřebují. Dusík, draslík, fosfor. Jejich poměr sice není ideální, aby lidé mohli skutečně sami „hnojit“ zahradu, ale využitelnost tohoto zdroje stojí za další výzkum. Waternet proto navrhl experiment, na jehož konci by mohla být nová řada „přírodních“ hnojiv syntetizovaných z lidské moči.

Holanďané v tomto projektu nezůstali u teorie, a na náměstí La Place de la Bourse už stojí první čtveřice toalet, určených ke sběru základní výrobní suroviny. Naplněné nádrže budou následně převáženy do zpracovatelského zařízení společnosti UBM, kde proběhne další série chemických kroků. „Pokud by měl fosfor ze zemědělství zmizet v následujících padesáti až sto letech skutečně vymizet, chceme být připravení,“ říká Rich Heap, ze společnosti UBM.

První čtyři veřejné urinátory jsou součástí pilotního projektu. Hnojivo, vyprodukované s jejich pomocí, bude určeno právě k obohacení zelených střech živinami. „Pokud ale všechno půjde podle plánu, říká Heap, „budeme schopni s milionovým Amsterodamem v zádech schopni produkovat okolo 1000 tun kvalitního hnojiva ročně.“