Čtvrtina Čechů vyhazuje potraviny do koše

Plýtvání potravinami je globální problém, který se týká také České republiky. Dokonce víc, než si myslíte. Vyplývá to z nedávného výzkumu Akademie věd ČR.

V dubnu tohoto roku se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Sociologický ústav Akademie věd ČR, věnovalo v rámci pravidelného dotazníkového šetření tématu plýtvání potravinami.

Na reprezentativním vzorku 1027 respondentů byl analyzován způsob, jakým dotázaní zacházejí v rámci své domácnosti s nespotřebovanými potravinami, na důvody a četnost vyhazování všemožných poživatin a v neposlední řadě na vztah vyhazování potravin/jejich nakupování.

Z výsledků totiž vyplývá, že téměř čtvrtina (24 %) populace vyhazuje nezpracované potraviny běžně do koše nebo do odpadu. Souhrnné informace, které CVVM uveřejnilo v tiskové zprávě „Občané o způsobu zacházení s potravinami – duben 2014“, rozhodně stojí za podrobnější rozbor.

Obsahuje i pozitivní prvky. Například na základní otázku – Jak se zachází s nespotřebovanými potravinami? – tu 42 % respondentů odpovědělo, že všechny potraviny beze zbytku spotřebují (tj. nevyhazují je vůbec), 32 % přebytky kompostuje nebo zkrmuje zvířatům. Což nezní zase tak zle.

Mezi nejčastěji odkládané potraviny patří (řazeno sestupně) ovoce a zelenina, pečivo, mléčné výrobky, maso a masné výrobky, vejce, luštěniny, obilniny a pochutiny. Není bez zajímavosti, že právě sladkosti jsme schopni ponechávat ve spižírně i přes to, že jejich datum potřeby už dávno prošlo. Důležité také je, jak často nespotřebované potraviny vyhazujeme.

40 % dotázaných odpovědělo, že „méně často“, 36 % jednou týdně, dvakrát pak 16 % a častěji, respektive jednou denně, okolo 4 %. Co nás ale k vyhazování pracně zakoupených potravin vede?

Nejčastější příčinou je prý fakt, že se zakoupená potravina zkazila (až 56 % odpovědí), nebo že prošlo datum spotřeby (23 %). Poměrně často také jídlo vyhazujeme proto, že jsme ho připravili nad očekávání moc, a nesnědlo se (19 %).

Varianta, že by nám na zakoupené jídlo, které přesouváme ze spíže do koše, jen přestalo chutnat, se naštěstí potvrzuje jen ve dvou procentech případů.

Co vlastně způsobuje, že se nám v nákupní tašce objevuje jídlo, které jsme původně ani zakoupit nechtěli? Náhlé zatmění smyslů? Pravdu se nedozvíme, ale můžeme být uklidněni tím, že v tom rozhodně nejsme sami.

Jedno proceto dotázaných totiž tuto situaci zažívá při každém nákupu, a 7 % pak velmi často, při většině nákupů. Zajímavá byla i reakce dotázaných na dotaz, zda si myslí: „Že nakupování zboží v akci vede k většímu vyhazování potravin?“. Výsledek dobře demonstruje názorovou polaritu konzumentů, kteří si na „akce a výhodné slevy“ nenechají sáhnout. S tímto stanoviskem souhlasí 45 % populace, zatímco její polovina (50 %) s ním nesouhlasí.

Jen pro doplnění – podle tiskové zprávy Informačního centra OSN „Plýtvání jídlem jako ekonomický, sociální i environmentální problém“ z roku 2013 se v České republice se vyprodukuje odhadem 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně, což v přepočtu představuje víc než 69 kg na osobu.