Biovíno – jak poznat skutečně přírodní výrobek

Chemii dnes nalezneme snad v každé a ani víno není výjimkou. Při hledání biovína se neřiďte nápisy na lahvích, protože to, že byly vypěstovány k přírodě šetrným způsobem ještě nemusí neznamenat, že jde o skutečný bioprodukt. Jedinou jistotou je znak , takzvaná zelená zebra, kterou by mělo být právě biovíno označeno.  
biovíno sklenice vína
obrázek: SXC.hu, theswedish

Vinná réva je neustále napadána nejrůznějšími viry a bakteriemi. Nejúčinnějším způsobem ochrany je samozřejmě prevence. Pokud už je na ni pozdě a vinná réva je nakažená, nezbývá, než celý sad důkladně vypálit aby nepřežila žádná háďátka, která by chorobu dále přenášela.

Tento postup je standardní pro oba typy , rozdíl je v prevenci. Konvenční zemědělství používá k hubení škůdců chemické přípravky, například herbicidy a insekticidy. Tato metoda je účinná, ovšem naprosto nevhodná k přírodě, protože kromě škůdců hubí vše živé.

V jednom metru krychlovém žije až 200 000 chvostoskoků (významní půdotvorní činitelé) a podobných tvorů, které chemikálie zahubí, nemluvě o tom jak negativně mohou působit i na lidský organismus.

Oproti tomu ekologické zemědělství na působí přírodou, to znamená, že místo jedu používá organismy, které se bakteriemi a viry živí. Příkladem mohou být třeba slunéčko sedmitečné a draví roztoči.

Další rozdíl je v udržování půdy. Konvenční zemědělství používá opět chemikálie aby zvýšilo úrodnost půdy a hrozny byly co největší. Ekologické pěstování nechává půdu rodit tak, jak je toho schopna sama a spoléhá spíše na kvalitu hroznů.

Některá biovína mají na dně takzvaný kal. Nejde o nic negativního, naopak to dokazuje, že ve víně není žádná chemie a tento kal oproti konzervantům vůbec neškodí.

Sdílet:

8 komentářů: „Biovíno – jak poznat skutečně přírodní výrobek

  • 8. 7. 2011 (6.41)
    Permalink

    Vážená slečno Dvořáčková, ….ale škoda času se rozepisovat…další ukázka nekvalitního webu bez korekce, a potvrzení že novináře dnes může dělat každé střevo. Vezmete článek do hospůdky mezi Moravské vinaře. Budou se Vám smát až do rána a ještě si vysloužíte na zadek :D

    Reagovat
  • 26. 6. 2011 (13.12)
    Permalink

    Dovolím si ještě jeden konstruktivní komentář. Panu Atilo III jste vytkla, pro čte BIO bláboly. Možná proto, že váš titulek láká na metodiku, jak poznat skutečně kvalitní přírodní víno. To jsem se však z celého článku nedozvěděl. Jen cosi o nějaké zebře, netuším jak vypadá, kde taková vína shánět, kdo je na českém trhu prodává a co obvykle stojí. Existuje zelená zebra i v zahraničí? Nebo je to jen náš český BIO výmysl? Namísto toho jsem byl zahrnut několika čísly, názvy chudinek zvířátek která to možná hubí, cosi o virech a bakteriích. A taky že je to zlé. Velmi mi připomínáte jednu slečnu z Berlína, co nám přednášela o znečišťování vod ve světě. Děsně šokující záběry koupajících se dětí ve vodě, kde plaval mrtvý dobytek a odpadky. Takové to bie-eko-extremničení, kde předkládáte jen hrůzné ukázky a zanedbáváte okolní fakta a reality, protože ty nejsou bio a eko, tudíž jsou zlé a nemusíme se jimi zabývat. A co se týče vaší stylistiky, nejsou to flašky, ale lahve. Zkuste se prosím příště více zamyslet, proč píšete, pro koho píšete a jaký to má mít efekt. Jinak prosím nepište. Je to ztráta vašeho času a našeho jako čtenářů.

    Reagovat
  • 26. 6. 2011 (12.56)
    Permalink

    Paní Dvořáčková, já se v létě chráním biolitem a proto je můj stan vždy BIO. A to je správné. Navíc, jak jste vhodně poznamenala, je to web o ekobydlení. Nechápu tedy, jak tento článek, co nemá hlavu ani patu, zapadá na tento web. Co mi také přijde zvláštní, je vaše reakce na předchozí komentář. Lidé vám píší své poznatky, nejspíše pravdivé, a to je někdy dost nepříjemné. Tedy že píšete bláboly.

    Reagovat
  • 24. 6. 2011 (6.55)
    Permalink

    Tak proč ty biožvásty čtete pane Atilo III ?
    Mám pro vás novinku, tohle je ekobydlení, tady na biověci asi narazíte, ale pokud umíte číst, tak se takovým stránkám můžete s přehledem vyhnout

    Reagovat
  • 24. 6. 2011 (6.48)
    Permalink

    Lidi co píšou tyhle BIO žvásty by si měly jít zkusit na měsíc jít makat na pole aby alespoň tušily o čem píšou. Už vidím jak vinař při prvních problémech začne vypalovat vinici chacha.

    Reagovat
  • 23. 6. 2011 (12.57)
    Permalink

    Rozdíl mezi biovinohradem a normálním je, že bio se hnojí v noci.

    Reagovat
  • 23. 6. 2011 (12.53)
    Permalink

    Slunéčko sedmitečné (slovensky lienka) a draví roztoči – memôžu byť „Příkladem organismú, které se bakteriemi a viry živí“, poneváč-jelikož-nýbrž sa taká lienka živí voškami (mšicemi).
    A dravý roztoč, hoci je malinký, iste nechytá a nežere viry!
    Som sa pobavil na temjto insitnej ekologickej stránke :)

    Reagovat
  • 23. 6. 2011 (7.55)
    Permalink

    Dobrý den, žiju na jižní Moravě od narození, ale jěště jsem neviděl aby se vinohrad (sad) vypaloval kvůli háďátku. Víte jaká je stím práce jej znovu obnovit??? To radši postříkám nějakým insekticidem který se mě za měsíc v půdě rozloží,nebo můžu zkusit nějakého dravého roztoče. A co se tíče toho kalu ve víně, ten můžou mít všechna vína dokonce i vína plná konzervantů, ve velké míře záleží na tom v jakých podmínkách víno skladujete (světlo, teplota).

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.