V Číně už nesmějí stavět mrakodrapy. Vyvolávají nespokojenost

Nové mrakodrapy a ohromná megalomanská architektonická díla? V Číně si na ně budou muset pět let počkat, tedy alespoň v případě administrativních budov. Myšlenka, která vzešla od samotného prezidenta Xi Jinpinga, se oficiálně tváří jako snaha o úspory a omezení produkce stavebních odpadů a plýtvání s prostředky. Pravda je ale trochu jinde.

Mrakodrapy v Šanghaji jsou jedním ze symbolů čínské prosperity. Ne všude jsou ale na ně lidé zvědaví. foto: ASDFGHJ, pontmarcheur, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Mrakodrapy v Šanghaji jsou jedním ze symbolů čínské prosperity. Ne všude jsou ale na ně lidé zvědaví. foto: ASDFGHJ, pontmarcheur, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Původní příčiny zákazu stavby megabudov nejspíš neleží ani tak ve snaze o šetření, jako spíš o prevenci nepokojů. Hlavním důvodem totiž údajně není až tak snaha o ochranu životního prostředí, ale především fakt, že některé megalomanské stavební projekty provokovaly nespokojené nálady obyvatelstva.

Extravagantní budovy, které se měly stát symbolem čínského růstu a nezadržitelného pokroku, nenašly u obyčejných lidí adekvátní reakci. Například v provincii Anhui se obyvatelům ani trochu nelíbila stavba administrativního komplexu, který si svými rozměry nezadá s budovou amerického Pentagonu.

Lidé v Anhui totiž nemají co do úst, a tak není divu, že se jim ukázka vládní moci v podobě ohromné stavby moc nezdá. Podobná situace se opakovala i v provincii centrálního Jiangxai, kde byla jiná vládní budova osazena úchvatným mechanickým hodinovým strojem v ceně 45 milionů dolarů.

President Xi Jinping se v komunistické Číně snaží ukázat, že je skutečným prezidentem lidu, a tak nutně musel na tyto „architektonické provokace“ patřičně zareagovat. Výsledkem je rozhodnutí schválené státní radou – zákaz realizace nových projektů administrativních projektů po dobu dalších pěti let.

V praxi by se teď měly odehrávat jen stavební úpravy stávajících budov a rozšiřování jejich kapacity by se mělo dít s ohledem na místní ráz a architekturu. Nejrůznější omezení by se měla týkat i do budoucna plánovaných „soukromých“ projektů, většinou hotelových resortů a obchodních center.

Otázkou je, zda se mu tento krok, oficiálně vysvětlovaný jako „snaha o omezení plýtvání“ v dlouhodobém měřítku vyplatí. Stále více se totiž mluví o možné korupci, intenzivním propojení vládních činitelů se stavebními firmami, které za těmito mnohdy předimenzovanými budovami stojí. Ve svém prohlášení však Jinping zmínil, že hodlá s plýtváním a korupcí ve všech sférách státní správy zatočit. Uvidíme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *