Tři australské zoo jsou uhlíkově neutrální

Nejen záchrana ohrožených druhů, vzdělávání veřejnosti a poskytování tolik žádané relaxace. Australské zoologické zahrady chtějí jít příkladem i v oblasti udržitelných přístupů a ekologického stavitelství. Hned tři jejich zařízení se nyní po stavebních úpravách mohou pyšnit neobvyklým prvenstvím – staly se uhlíkově neutrálními.

Gepard v otevřeném výběhu australské zoo ve Werribee, foto: Fir0002/Flagstaffotos, licence GFDL v1.2
Gepard v otevřeném výběhu australské zoo ve Werribee, foto: Fir0002/Flagstaffotos, licence GFDL v1.2

Zoo ve Werribee, proslavená svými otevřenými expozicemi, Healesvillské útočiště pro ptactvo a domácí faunu, a samozřejmě, velká zoo v Melbourne. Tato tři zařízení nyní překročila hranici běžně nastavených standardů pro obdobné „chovatelské“ instituce, a rozhodla se jít o krok dál.

Jistě, stačilo by při rekonstrukci jen dodržet potřebné národní veterinární a hygienické normy, rozměry expozičních prostor pro zvěř a odpovídající chovatelské zázemí, ale Australané chtějí víc. Jejich zoologické zahrady se tak zařadily po bok administrativních budov Apple nebo Google, tím, že se staly provozně i funkčně uhlíkově neutrální.

Cesta za uhlíkovou neutralitou přitom vycházela jen z vlastní iniciativy vedení zahrad. Dobrovolně se rozhodli pro zlepšení vlastních energetických standardů, vylepšení systému izolací budov a maximální snížení spotřeby fosilních paliv.

Recyklace i obnovitelné zdroje

Když k tomu přičteme i rozsáhlé recyklační programy a samozřejmě také začlenění obnovitelných zdrojů energie, rázem před námi vyvstává obraz moderní instituce, která dokáže svou existencí řadu věcí. Ne jen prostě prezentovat veřejnosti některé živočišné druhy a příčiny jejich ohrožení, ale zároveň udržitelným postupem jasně demonstrovat co lze pro jejich záchranu udělat.

Provozní praxe zoologických zahrad většinou neumožňuje přílišné zásahy do zázemí expozic a chovných zařízení. Není čas a finance, a návštěvníci chtějí za své peníze něco vidět. Každá úprava tak vyžaduje značnou vůli k překonávání překážek.

Na území teritoria australské provincie Victoria jakoby to však neplatilo. Změny a úpravy byly vítány jak zaměstnanci, tak veřejností. A že to nebyly právě malé „zákroky“ dokazuje i obsáhlý seznam jednotlivých inovací.

Šetrné vytápění sluncem

Melbournská Zoo vynikla svou průchozí expozicí, Motýlím domem. Jeho vyhřívání plynovými kotli se však nevyplácelo, a solární panely zvládnou tutéž práci za zlomek ceny. V Healesville zase vymysleli důmyslná vodosběrná zařízení, která jim umožňují využívat pro závlahu dešťovou vodu.

Zároveň také vybudovali i vlastní kořenovou přečišťovací stanici odpadní vody, aby minimalizovali „dopad“ svého působení na okolní krajinu. A pokud jde o přírodu, ve Werribee se rozhodli celý prostor podél stejnojmenné řeky, sousedící se zahradou, osadit stromy a navrátit les do okolní krajiny.

Série jednotlivých projektů byly vedeny v souladu australskými Národními „uhlíkovými“ standardy (National Carbon Offset Standard, NCOS). Ředitelé těchto tří průkopnických zahrad nyní svorně tvrdí: „Doufáme, že náš dobrovolný krok inspiruje miliony našich návštěvníků. Máme přeci odpovědnost nejen za sebe, ale i naše budoucí generace.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.