Stezka až do korun stromů
Předvést lidem novou perspektivu a dát jim možnost jiného pohledu na jinak všední věc. Takový byl původní záměr architektů, kteří se proslavili projektem „Stezkou mezi stromy“. V historickém parku hlavního estonského města vybudovali téměř sto metrů dlouhý chodník, který vás při procházce vynese až do korun stromů.
Tři sta let starý příměstský les, Kadriorg, dříve součást pečlivě udržovaného parku poblíž carského letního sídla, hostí nově vybudovanou Stezku mezi stromy. Ocelový chodník, upnutý ke kmenům stromů, se bez jediného podpůrného sloupu vine mezi mohutnými listnáči a pěšina vás několikrát za 95 metrů vynese až do ozeleněných korun větvoví.
Chodník je 139 milimetrů cm široký, a je vyroben z pětimilimetrového plátu ocele. Procházka vám umožní pozorovat stromy z odlišného úhlu, místo kmenů viděných ze země můžete obdivovat hustě splétané větvě a zblízka naslouchat šepotu listů.
Dva architekti ze společnosti Tetsuo Kondo, pánové Mutsuro Sasaki a Yoshiyuki Hiraiwa tvrdí, že konstrukce byla budována tak, aby se přizpůsobila a zapadla do lesa, a nikoliv aby byl les kvůli konstrukci upravován. Sama konstrukce vznikala šest měsíců.
„Nesnažili jsme se konfrontovat architektonickou složku stavby s prostředím,“ hodnotí svůj záměr duo architektů pocházející původně z Tokya. „Naším cílem bylo vytvořit propojený koncept. Nebylo to o vzniku struktury v lese, ale o obnovení a zkrášlení lesa samotného.“ Chodník teď zvolna plyne mezi stromy, a vy se můžete nechat chůzí unášet mezi tři sta let starými stromy.
Pánové, čtenáři – omlouvám se. Skutečně je to chyba, překlep vzniklý v rámci úprav.Pokusím se co nejdříve opravit. Děkuji za pochopení. Představa úzkého chodníčku mezi stromy mi teď bude zpříjemňovat zbytek dne…
Centimetrů.. popravdě jsem si toho nevšiml, ale člověk jistě nemusí pochybovat nad vlouděním chybičky.. tady tedy ne:)
139 milimetrů?
Hezká idea.. jen ty stromy mi nepřijdou natolik vzrostlé, aby mohly být zatížené trvalejším užíváním. Což ale jistě bude ošetřené, jen na obrázku to je zavádějící. Co by mi dělalo větší starosti je to, že páni architekti jistě nepočítali s tím, že lidé jsou dobytek, takže už vidím jak ty vzácné setleté stromy budou muset snášet nárazy poskakujících band, rytí srdcí do jejich těl, házení odpadků k jejich nohám, apod. Ale tak, idea vskutku hezká.