RIVERBED: polský student vrací řeku do vyprahlé pouště

Co dělat, když ve vyprahlé krajině zmizí řeka? Životodárná íránská Zayanderud vyschla už před lety, a polský student architektury se rozhodl vypracovat svou disertační práci na téma oživení této vyprahlé jizvy v krajině.

„Projekt RIVERBED je o megastruktuře vybudované na úseku vyschlého říčního koryta, který může navrátit vodu zpět tam, kam patří.“ Zdroj: Mateusz Pospiech
„Projekt RIVERBED je o megastruktuře vybudované na úseku vyschlého říčního koryta, který může navrátit vodu zpět tam, kam patří.“ Zdroj: Mateusz Pospiech

Širokou jizvu se rozhodl zacelit „megastrukturou“ – víceúčelovým komplexem, který má přispět k návaru vláhy do celé oblasti. Navrhovanému projektu rozhodně nechybí ambice. Rozpracovaný materiál totiž počítá se zástavbou v délce šesti kilometrů.

„Nebylo by však moudré na stavbu, která má přispět k návratu vody, spotřebovat ještě více životodárné tekutiny,“ píše ve své práci Mateusz Pospiech ze Slezské technologické univerzity v Gliwici.

Proto navrhuje propracované řešení v podobě super-udržitelné a ekologické stavby. Ta je usazena v korytě zmizelé řeky, doplňuje její funkce, a připravuje krajinu na návrat vody.

Řeka Zayanderud protékala Isfahánem. Třetím největším íránským městem, s 3,7 miliony obyvatel. Ztráta tohoto vodního zdroje poznamenala všechny, a dopad jejího zmizení se odrazil na životě všech obyvatel této rozlehlé země.

Pospiech ale připravil nápaditou alternativu. Zástavba, vedená ve třech úrovních, plně zaplní prostor uvolněného koryta. Nebudou zde chybět dopravní komunikace, apartmánové bydlení a všechny funkčně nezbytné prvky nového města.

Unikátní je ale zapracování zelených svahů, vodosběrných systémů, zatravněných střech a náspů, travnatých teras. Ty umožní dešťové vodě návrat do upravených koryt řeky (rozdělených po dvou na každou úroveň) a patřičný zástin vegetace přispěje k zadržení vody v horkém klimatu. Široce pojaté ekologické a krajinářské opatření tak skutečně může přispět ke znovu-oživení řeky Zayanderud, byť ne v její dávné slávě.

3 komentáře: „RIVERBED: polský student vrací řeku do vyprahlé pouště

  • 2. 6. 2016 (13.33)
    Trvalý odkaz

    Levnější pro místní neustále válčící režimy je přebytky obyvatel prostě vyštvat válečnou činností do Evropy. Aby přesně tak, jak to dělají kobylky, zničily další území a pak se přesunuly dále.

    Reagovat
  • 31. 5. 2016 (10.11)
    Trvalý odkaz

    Nápad dobrý, ale zásadní problém těchto oblastí je odlesnění, je to stejné v Íránu, Afganistanu, Pákistánu a Rádžasthánu.

    Tento projekt je sice zajímavý, ale neřeší primární problém, jehož řešení by bylo mnohem prospěšnější, možná dokonce levnější. To se stalo již mnohokrát v historii, že nějaká komunita zničila své životní prostředí a pak na to doplatila, stalo se tak asi i s asi první civilizací, kulturou ain ghazal, bez stromů nebo nějakého jiného krytu je terén náchylný na erozi a není sto zadržet vodu, pokud se k tomu přidá intenzifikace zemědělství, do oblastí, které ne to nesou vhodné, se pustí těžká technika, navíc se oře po spádnici, katastrofa je na světě.

    To co je případně potřeba provést po celém středním východě je zadržet vodu a umožnit návrat lesních společenstev alespoň na svahy, kde byly vykácena pro palivo a pro export.

    To co je momentálně potřeba pro stabilizaci celého světa je zajištění dostatku užitkové vody pro závlahy, ale zároveň musí dojít k ukončení demografické revoluce, bohužel slova představitelů v této oblasti jsou spíše opakem toho co by bylo třeba. Ta oblast není sto udržet dlouhodobě současnou populaci, obávám se že ani jednu další generaci ne. A ani při vší vůli nebude těmto lidem sto nikdo na světě pomoct, není možnost, pokud se nezlepší vodní podmínky na SV, co udělat. Transport vody na vlacích, nebo tankerech by byl nemožný, to se bavíme jen o přímé spotřebě, nikoliv zemědělství. Počet milionů podělte deseti a to asi 40-50, máte to v počtu vagonů.

    Schyluje se ke katastrofě pro odstartování ale již nedokončení demografické revoluce. Bez dostatečně rychlé akce, respektive jejich souběhu, nebude možné se katastrofě, srovnatelné snad s pádem Říma, vyhnout.
    Nevím kolik máme času, ale je třeba zapojit všechno co máme, ne odmítat nejednu věc pro pošetilou ideologii.

    Evropě, USA, RF, Číně a Indii je třeba ukončit spalování uhlí, toho lze dosáhnout mnoha způsoby, ideální by byla kombinace v závislosti na vyspělosti jednotlivých regionů. Takže OZE a Jádro dohromady.

    Na Blízkém východě je třeba zase co nejrychleji zajistit dostatek vody, na to je nejlepší reverzní osmóza, na konstantní průtok 1m3/s je třeba asi 22MW elektřiny. To je plocha asi 22ha. denní produkce pak asi 36 000m3 vody.jenže jen pro obyvatelstvo se bavíme o desetinásobcích tohoto množství.

    Projektů, které by byly třeba aby se situace zlepšila by bylo hodně, ale bohužel jejich realizace je jaksi v nedohlednu.

    Cui Bonno?

    Reagovat

Napsat komentář: Radovan Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *