Hlína, konopí, bambus – ekologické alternativy betonu

Beton takříkajíc drží naše města pohromadě. Od základů malých domů až po nosníky mrakodrapů, přes mosty a viadukty po chodníky a parkoviště. Přínos betonu jako stavebního materiálu pro rostoucí lidskou civilizaci je prostě nepopiratelný.

Jenže stejně nepopiratelné jsou i jeho vedlejší účinky, počínaje nelichotivou emisní bilancí, likvidací přirozeného vodního režimu v zastavěné krajině nebo podporou efektu tvorby tepelných ostrovů.

Proto bychom navzdory všem kvalitám betonu neměli zapomínat, že existují i alternativní řešení. Ačkoliv jsou betonem volně inspirovány, často překonávají originál v některých charakteristikách užitných vlastností, ale prakticky vždy z hlediska udržitelnosti.

Hned z kraje takového výčtu stojí betonové formovače, známější spíš jako grasscrete. Domy se z nich sice moc stavět nedají, na druhé straně najdou uplatnění při konstrukci chodníků a parkovišť.

V čem jsou lepší než beton, když jsou z něj samy vyrobeny? Na rozdíl od souvislé vybetonované plochy totiž umožňují prorůstání vegetace a vsak vody. Díky nim může být i parkoviště víceméně zelenou plochou, která nebude dešťovou vodou zahlcovat městskou kanalizaci.

Stlačená hlína také není novinkou. Lidé tento všudypřítomný a nenáročný materiál využívali již před 3000 let. Stavět z bláta by se mohlo zdát jako krok zpátky, ale správě vytlačené cihly z nepálené hlíny odpovídají svou odolností i těm páleným.

Na jejich straně stojí nízká cena, minimální spotřeba energie, dostupnost a odolnost zemětřesením. Navíc není nutné stavět starověkým stylem: při zesílení a zpevnění vnější konstrukce jinými prvky vzniká neporovnatelně ekologičtější varianta betonu. Podobné je to i s konopím. Tento tradiční stavební materiál už také doznal značných změn.

Coby Hempcrete v sobě kombinuje vlastnosti celulózních vláken a spolu s vápencem vytváří velmi lehký a tvárný stavební materiál, který má navíc dobré izolační vlastnosti. Právě nízká váha se jeví jako jeden z nejvýraznějších kladů.

Na dopravu stavebního materiálu totiž potřebujete jen zlomek energie. S užitím a pěstováním konopí se pojí celá řada kontroverzí, ale zdá se, že lidé už začínají výhody konopí ve stavebnictví chápat.

Přírodním materiálem, který je ideální pro nenáročnou výstavbu a dokáže zastat beton, je i bambus. Stavba mrakodrapu z bambusu se sic nejeví jako příliš dobrý nápad, ale pro konstrukce jednoduchých přízemních staveb je ideální.

Bambus nahrazuje dovoz materiálu, může být pěstován přímo v místě předpokládané stavby. Je lehký, rychle rostoucí, obnovitelný. Pružnost a odolnost zátěži je také velmi výrazné plus.

V Asii považují bambus za materiál „nové architektury venkova“, a počítá se s ním při výstavbě více než milionu rodinných domů. Beton může být nahrazen i plasty, přesněji řečeno, těmi odpadními, recyklovanými.

Plast coby nouzový fasádní materiál je totiž v rozvojových zemích rozhodně dostupnější, než beton. Odolnost a nosnost plastů je velmi chabá, ale v kombinaci s jinými materiály začíná být jeho užití více než zajímavé.

Kompozitní materiál přírodního původu, který sice narůstá pomalu, ale o to déle vydrží. Zhruba tak lze charakterizovat konstrukce zajišťované růstem houbových mycelií.

Díky práci enzymů před vámi vyrůstá sídlo, které si pevností nezadá s kamenem, a přitom je velmi lehké. Mycelia hub navíc můžete směřovat v růstu prakticky do jakéhokoliv tvaru.

Z principu inkorporace vnějších materiálů vychází i Ferrock, tedy houbovitá hmota, která do sebe nasává oxid uhličitý. I když se v principu skládá z železitého rzivého prachu, je pevnější než beton.

Problém s odpady a emisemi netradičně řečí i AshCrete, beton vyrobený z popílku, namísto tradiční cementové složky. Svým způsobem nahrazuje až 97 % tradičních složek betonu, a protože pracuje s nevyužitelným odpadem, výrazně snižuje svou ekologickou stopu.