Harvardský architekt si postavil dům v poušti

Údělem architektů je často navrhovat překrásné bydlení pro ostatní, ale málokdy se už podílejí na dalším životě svého projektu, natož aby v něm ještě mohli bydlet. Ne tak Aaron D´Incenzo, absolvent architektury a užitého designu na Harvardské univerzitě, který si uprostřed Mohavské pouště vystavěl dům svých snů.

„Nehostinné podmínky Mohavské pouště představovali pro ambiciózního architekta výzvu.“Zdroj: Aaron D´Incenzo/ ArchDaily
„Nehostinné podmínky Mohavské pouště představovali pro ambiciózního architekta výzvu.“Zdroj: Aaron D´Incenzo/ ArchDaily

Trvalo mu to osm let, ale takové bydlení za trochu práce opravdu stojí. Dům se stal vyhledávanou ukázkou konceptu udržitelné architektury, a současně poukazuje na rozvoj trendu stavitelství v „extrémních“ podmínkách.

Joshua Tree Park se řadí mezi kalifornské národní parky, které svým návštěvníkům kromě horka a suchomilné pouštní vegetace nemají moc co nabídnout. D´Incenzo ale na zdejší kraj nedá dopustit.

Když si zde, prakticky uprostřed ničeho, pořídil pozemek o rozloze 2500 metrů čtverečních, měli ho spíš za blázna. A okolí se v tomto dojmu ještě utvrdilo, když zde začal stavět obydlí, pojmenované Jackrabbit Wash.

Osmileté úsilí vyústilo v nevšední pojetí domu do „pouštní nepohody“. Autor projektu se stal stavitelem, a nevyužil při realizaci stavby žádné konstrukční či stavební firmy. I většina vnitřního vybavení, nábytku či obložení, je dílem rukou D´Incenza.

S rozlohou vnitřních obytných prostor 148 metrů čtverečních se nejedná o žádnou skromnou špeluňku. Uvnitř narazíte na jednu prostornou ložnici, dvě koupelny, pracovnu, a velkou „denní“ místnost, která v sobě kombinuje obývací pokoj, jídelnu a kuchyni.

Navíc je celé obydlí vystaveno podle solárně pasivních standardů, vytápěno/klimatizováno HVAC systémem (celý rok systém běží na vlastní energii), a stěny i okna vynikají kreativní izolací. Dům jako by neustále sváděl boj s horkem a zimou, a v tomto boji zdá se díky architektonickým postřehům D´Incenza vítězí.

Částečně zazeměný dům, se sníženým horizontem, rozsáhlou zastíněnou terasou a optimální prostorovou orientací se díky využití přírodních obkladových materiálů v rozlehlé pustině „ztrácí“.

Autor ke svému dílu dodává: „Nebaví mě představa prefabrikovaných, ujednocených až uniformních prací. Líbí se mi, když můžu navrhnout dům, od základů až po židli, v každém detailu originální.“

Sdílet: