Fakultní nemocnice v Montrealu: roboti vedle bylinek

Nedávno jsme informovali o stavbě nemocnice v kanadském Surrey, která dosahuje těch nejvyšších eko-standardů v rámci moderního stavitelství. Mezi Kanaďany zapracovala regionální řevnivost: když už staví navýsost ekologická zdravotní střediska kdesi v zapadlé Britské Kolumbii, Montreal nebude stát stranou!

Montreal, druhé největší kanadské město, proto nedávno představilo svou vizi nové fakultní nemocnice. Stát bude v roce 2018, a dosáhne prý přinejmenším na stříbrnou certifikaci LEED.

Učinit Montreal zelenější, předsevzali si místní radní. A jak toho dosáhnout? Kupodivu, ne výsadbou stromů nebo otevřením nového parku. Naopak, sáhli pro velkém investičním projektu na výstavbu nemocnice, která má nahradit kapacitně nedostačující prostory historických budov. A kde je ta slíbená zeleň?

Zdravotnické zařízení Centre Hospitalier de l´Université de Montréal jí bude mít dostatek, ale na střeše. Nové střešní zahrady se tu vlastně budou nacházet na všech sedmi připravovaných objektech. V zásadě by se tak mělo jednat o největší projekt zelených střech na jednom zařízení v rámci celé Severní Ameriky.

Architektonické studio Canon Design, autor vítězného návrhu, zmiňuje v bodech hlavní rysy projektu: „Neuzavírat nemocniční komplex za zdmi, ale otevřít ho do celého města. Pracovat s kontextem okolitých budov, nezastírat identitu a charakter Montrealu. Zajistit univerzální dostupnost objektů, a přepsat paradigma optimální péče o pacienty.“

A jako třešnička na dortu „Představit lidem kapitoly starého příběhu, který se mezi medicínou a rostlinami odehrává už od nepaměti.“ Tento poslední bod mají naplnit právě střešní zahrady, na kterých se budou pěstovat léčivé bylinky, které se kromě oživení nemocniční kuchyně budou podílet i na léčbě pacientů.

Myšlenka je to jistě hezká, ale jistě se ptáte, na kolik taková bylinková nemocnice přijde. Jen budovy lůžkové části (772 lůžek), které zabírá nejvíce místa, přijdou na téměř dvě miliardy dolarů.

Nejvýraznější přitom budou prosklenou fasádou (trojité glazované sklo), jež bude lidem uvnitř dávat pocit návaznosti na život venku. Mimo jiné také zlepší efektivní izolací hospodaření s energiemi uvnitř budovy o 40 % proti běžnému standardu. Zajistí také dostatek přirozeného denního světla.

Prostě kam nemůže Slunce… Uvnitř se pak mohou pacienti těšit na polo-automatizovaný provoz. Robotické systémy mají zajišťovat distribuci jídla i medikamentů, úklid a čištění špinavého prádla. Počítá se tu s kompostováním bioodpadů i automatizovaným svozem odpadků.

Jak se ale studio vypořádalo s „kontextem okolitých budov“ a „univerzální dostupností“? Rozšíření nemocnice si totiž vyžádalo i pozemky, na kterých stojí malebný kostelík. Věž zvonice zůstala zachována a otevřená, zatímco samotná kaple se skryla pod ochranný plášť nemocničního komplexu.

Areál je navíc přímo napojen na místní podzemku, tj. metro vás doveze přímo na úroveň recepce. Celé zařízení fakultní nemocnice, které ročně obslouží 345 000 pacientů, přitom bude hostit 35 oddělení se špičkovými specialisty.