Ekologické cihly vytvořené pomocí bakterií
Podle jedné z katastrofických vizí se z planety Země stane jedna velká nehostinná poušť. Doufejme, že se vizionáři pletou. Nic na tom však nemění fakt, že již dnes existují státy, které se musejí potýkat s obrovskými plochami pouště na svém území. Lze poušť a písek vůbec k něčemu využít? Dle architektů může být písek základem ekologického a levného stavebního materiálu.
Obrázek: American University of Sharjah (AUS)
Ano, již dnes se písek používá ve stavebnictví. My však mluvíme o něčem jiném. Podle doktora Dosiera z American University of Sharjah, se písek za působení jisté bakterie stane sám o sobě pevným stavebním materiálem.
Onou bakterií je Sporosarcina pasteurii jenž se v přírodě vyskytuj přirozeně. Myšlenka využít uvedenou bakterii a písek pro výrobu stavebního materiálu není nová. Avšak metoda Dr. Dosiera posunuje celou technologii dále. Pro zvýšení celkové efektivity navrhuje použít 3D tiskárnu.
Obrázek: American University of Sharjah (AUS)
Samotné bakterie budou pěstovány v laboratořích a poté jako bakteriální roztok místěny do velké 3D tiskárny. Tiskárna bude roztok nanášet po vrstvách do požadovaného tvaru. Vrstvou za vrstvou budou postupně vznikat „bio-cihly“, které můžou nabýt jakéhokoliv tvaru. Po dvou týdnech zrání bude pískový blok připraven k použití.
Obrázek: American University of Sharjah (AUS)
Na obrázku vidíme jednu z možných aplikací. Jedná se o stožáry vedení vysokého napětí, které jsou postaveny čistě pomocí pískových cihel. Spojené Arabské Emiráty do budoucna plánují postavit stovky podobných stožárů, jež budou přivádět proud do vzdálených končin země.
Použité PET lahve jako stavební materiál
Silnice budoucnosti? Biologicky tvrzený pískovec místo asfaltu
Nemalým přínosem je také šetrnost celého procesu. Při výrobě klasické pálené cihly se do atmosféry vypustí 0,6 kg CO2 za každou vypálenou cihlu. To ročně dělá více než 800 miliónu tun oxidu uhličitého. V případě pískové cihly jsou emise nulové, tedy alespoň ty přímé.
Když pominu, jak jistě složité by to bylo, dokázal bych si to představit v architektuře jako velmi zajímavý prvek.. prakticky si postavit svůj velký hrad z písku, ale to bohužel není účelem. Každopádně je to zajímavé, jen se musím přiznat, že ten obrázek praktického využití nechápu. To jako budou jezdit po ne vcelku poddajné poušti x tunové náklaďáky s pískolegem a další velké stroje budou stavět stožáry? Když uvěřím trvanlivosti materiálu v takovém ne zrovna příznivém klimatu, nepůsobí na mě ono zmíněné praktické využití příliš prakticky. Nicméně v oné architektuře, vynechám-li využití na zajímavé prvky, dalo by se to dobře využít na stavby obydlí.. obzvlášť, mělo-li by to význam v místech, kde tisíce lidí žijí ve slumech, jako je to v pouštích asie, nebo třeba v hrobkách, jako je to v severní Africe.