Také v České republice probíhají Evropské dny slunce

Za účasti ředitele Národního divadla Ondřeje Černého a předsedy poslaneckého výboru pro životní prostředí Milana Šťovíčka byl začátkem května v Národním divadle slavnostně zahájen druhý ročník ročník Evropských dnů Slunce (dále EDS) v ČR. Od 2. do 21. května se dvaceti místech ČR uskutečňuje 43 akcí demonstrujících různé možnosti využití sluneční energie.

Jedná se zejména o atraktivní akce pro veřejnost, jako jsou výlety solární lodí, expozice progresívních solárních technologií či dny otevřených dveří, tak i o odborné konference a školení.

Evropské dny Slunce jsou již mnohaletou občanskou aktivitou na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, založenou na aktivitě lidí a jejich sdružení, obcí a měst, firem i progresivních úřadů. V 19 evropských zemích proběhlo loni 8000 osvětových akcí (o 2 země a 1400 akcí více než v roce 2010).

V ČR se uskutečnily EDS loni poprvé. Pořadatelská organizace Czech RE Agency, Česká agentura pro obnovitelnou energii, ve spolupráci s dalšími partnery připravila 30 akcí na 10 místech ČR, kterých se zúčastnilo 1700 lidí.

První ročník EDS probíhal v době vrcholící vládní snahy zmrazit rozvoj obnovitelné energie v naší zemi, a to zcela v rozporu s tržním vývojem i trendy v západních zemích. Program je živý a průběžně se doplňuje na www.evropskednyslunce.cz.

Evropské dny Slunce v České republice organizuje Czech RE Agency, o.p.s – Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie, nezisková organizace, která propaguje úspory, obnovitelné zdroje energie a trvalou udržitelnost. Na organizaci se podílejí: Československá solární společnost, Eurosolar CZ, Liga ekologických alternativ, Veronica Brno a další neziskové organizace.

Čestnou záštitu nad EDS v ČR převzalo i letos Národní divadlo, které získalo již řadu ocenění za využívání energeticky úsporných technologií a obnovitelných zdrojů.

ČR energetickým skanzenem Evropy?

Loňský první ročník EDS probíhal v době vrcholící vládní snahy zmrazit rozvoj obnovitelné energie v naší zemi, a to zcela v rozporu s tržním vývojem i trendy v západních zemích.

I letos příznačně začínaly EDS v napjaté atmosféře, která dokazuje, že naši polititici a úředníci plavou přesně proti evropskému proudu, který šetrnou energetiku podporuje.

Blíží se hlasování o nové verzi zákona o podporovaných zdrojích energie. Poslanci rozhodnou, zda přehlasují prezidentské veto. Šéfredaktor časopisu All for Power svolává energetiky do „poslední bitvy“ proti obnovitelným zdrojům.

Závěry tzv. Pačesovy komise z roku 2008 byly překonány – investiční náklady fotovoltaických elektráren jsou sotva poloviční oproti tomu, co komise předpokládala; naproti tomu investiční náklady nových jaderných elektráren jsou dvojnásobné.

Modely, na nichž byly postaveny závěry Pačesovy komise, je nutno přepracovat. V nové komisi však vysoce převažují zastánci jaderné energetiky včetně předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jehož nezávislost je tím zpochybněna. Závěry takové komise lze snadno předvídat.

Zastavení dotačního programu Zelená úsporám způsobilo prudký pokles zájmu o solární ohřev teplé vody. Nový program je sice slibován, hurá-stop systém však likviduje především malé instalační firmy.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu veřejně vyhlašuje, že od roku 2014 zruší podporu všech nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, ačkoli jí to ani současná ani nová verze zákona nedovoluje. Ve vztahu k fotovoltaice prudce změnila názor, už nehodlá podporovat ani malé fotovoltaické elektrárny na střechách a fasádách budov.

„Zdá se Vám divné, že v této situaci má někdo odvahu propagovat využívání energie ze slunečního záření? Stačí si uvědomit, že přímo ze slunečního záření lze vyrábět kromě elektřiny i teplo. Kromě toho všechny ostatní v ČR využívané obnovitelné zdroje vznikají v důsledku přeměn energie, která k nám proudí ze Slunce,“ říká ing. Bronislav Bechník, energetický expert Czech RE Agency.

I samotnou elektřinu lze vyrábět jak v mnoha lidmi nenáviděných fotovoltaických parcích, jejichž dotování nás bude stát kolem 20 miliard korun ročně, tak v malých systémech na střechách a fasádách rodinných domů, které prokazatelně snižují ztráty v sítích a, i kdyby byly dotovány, zvýšily by cenu elektřiny jen o jeden haléř i v případě, že se jich nainstaluje kolem 200 MWp ročně.

Pravděpodobnější jsou však poloviční přírůstky. Vždyť od roku 2006 se takových systémů nainstalovalo dohromady nějakých 80 MWp. Dotace jsou přitom nutné jen v některých případech. Investiční náklady malých fotovoltaických systémů klesly natolik, že při 15leté návratnosti je cena jimi vyrobené elektřiny v některých případech nižší než cena elektřiny ze sítě.

Vedle toho je celá řada možností, v nichž je fotovoltaika konkurenceschopná i bez dotací. Například energie získaná z ropných paliv ve spalovacích motorech je pětkrát dražší, než elektřina z fotovoltaického panelu.