Jídlo z blízka: dobré pro chuť i ekonomiku státu

V první polovině dubna se pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška konala v Brně odborná konference na téma „jídlo z blízka“. Čeští i zahraniční odborníci diskutovali na téma regionálních potravin a o jejich výhodách pro místní ekonomiku.

Organizátoři si cení zejména faktu, že si Jihomoravský kraj uvědomuje důležitost regionálních producentů kvalitních potravin a na jejich podporu podniká konkrétní kroky. Hejtman Michal Hašek uvedl, že snahou je také „dát spotřebitelům signál, že stojí za to sáhnout na pultu pro kvalitní a chutný domácí výrobek“.

Významnou roli v používání regionálních potravin by měla sehrát gastronomie – restaurace i veřejné stravování ve školách a nemocnicích. Prezident neziskové organizace Slow Food z Itálie Roberto Burdese zdůraznil vzdělávací rozměr jídla.

Dětem ve školách by mělo jídlo pomáhat porozumět místní kultuře, tradicím, fungování přírody a ekonomiky. Je třeba vytvořit „potravinový systém”, který bude zahrnovat farmáře, výrobce potravin, kuchaře, pedagogy a hlavně konzumenty.

Burdese také připomněl, že produkt, který je konzumován v blízkosti místa, kde byl vypěstován, je čerstvější a byl sbírán v okamžiku zrání nebo v okamžiku blízkém zrání, a proto je chutnější a komplexnější, co se týče nutriční hodnoty. Regionální potraviny jsou také chuťově rozmanitější. V Itálii se za jídlo zblízka považuje to, které „nacestovalo“ méně než 40 km.

„Důležitá je inovace, připravujeme vlastní masné výrobky, neustále se rozvíjíme v oblasti distribuce a marketingu. Absolutní priorita je pro nás kvalita, za kterou se mohu já osobně zaručit,” řekl na konferenci František Němec.

Němec je známým farmářem z Vysočiny, který své produkty nabízí v kamenném obchodě, na farmářských trzích a zajišťuje i rozvoz domů. Jeho farma loni obsloužila v průměru 3 000 zákazníků týdně, nejméně z nich ale v místě produkce.

Farmářské trhy jsou potřeba

Farmářské trhy, které využívá k prodeji i Němec, mají podle Tomáše Poppa z plzeňského sdružení ENVIC širší význam než jen zprostředkovat nákup místních produktů.

„S každým zakoupeným výrobkem si zákazník odnáší i konkrétní příběh jeho producenta. Farmářské trhy se tak stávají vítanou alternativou nakupování anonymních průmyslově vyrobených produktů v maloobchodních řetězcích,“ řekl Popp a dodal, že se zákazníci již začínají orientovat také podle jiných kritérií, než je cena.

Trhy proto mohou být významným odbytovým místem drobných zemědělců, kteří zde mohou prodávat potraviny z nedalekého okolí a diskutovat se svými zákazníky. Výhodou je, že mají kontrolu nad svými produkty a jejich kvalitou a odměnu získávají okamžitě, navíc se o ní nemusí dělit s velkoobchody a výkupnami.

Domácího mléka je málo

Radim Machů z Moštárny Hostětín zjistil z údajů statistického úřadu, že od roku 2004 do roku 2009 se výrazně snížila domácí výroba mléka, zeleniny a vepřového masa.

Například podíl domácího mléka na spotřebě byl v roce 2009 jen 33 %, u vepřového masa to bylo 42 %. Machů vzpomněl na Hostětín, kde se podařilo vybudovat moštárnu a zachránit místní sady i tradiční odrůdy jablek.

Michal Burian ze sdružení ECEAT (Evropské centrum pro ekologii a turismus) ukázal na příkladech ze zahraničí potenciál místních produktů k oživení turistické nabídky.

V České republice je ale dobrých příkladů zatím málo. Většímu rozmachu brání právní předpisy, obecně nízká kultura jídla/stravování a často i nedostatek ochoty spolupracovat mezi ubytovateli a zemědělci.

Tyto překážky se ECEAT snaží překonávat projektem Stezky dědictví, který se zabývá rozvojem regionální gastronomie jako součásti kulturního dědictví a identity regionů. Projekt vybírá a hodnotí restaurace, které připravují tradiční speciality, vydává také tištěného i elektronického průvodce. Přitom má každý kraj jinou chuť, tak proč se o tuto rozmanitost ochuzovat?

Organizátorem konference bylo sdružení Slow Food Brno, člen mezinárodního hnutí Slow Food ve spojení s DRING Consulting. Akci podpořil Jihomoravský kraj.

„Chceme místním podnikatelům ukázat, že využití produktů od regionálních zemědělců v gastronomii přináší mnoho výhod pro všechny zúčastněné strany“, říká Tomáš Václavík, předseda sdružení Slow Food Brno. Slow food je zkrátka kvalitní jídlo, které je dobré, čisté a férové.

Téma lokálních potravin přitom není aktuální otázkou jen v ČR. Lokální, typické či vzácné potravinové produkty budou v centru pozornosti na Mezinárodním salonu chutí – Terra Madre (Matka Země). Tato celosvětově největší prodejní výstava a velké gastronomické setkání se uskuteční v Turíně od 25. do 29. října 2012.