Nákladové nádraží Žižkov – odsouzeno k likvidaci?

Poslední dobou budí stále větší emoce téma zanedbaných pražských nádraží. Zřejmě nekřiklavějším případem je Nákladové nádraží Žižkov. Jak řekl historik architektury Benjamin Fragner, toto téma by před patnácti lety určitě nezaujalo tolik lidí jako dnes.

Nádraží mělo smysl v minulosti, kdy se po kolejích přepravovaly objemné náklady a skladovaly se ve zdejších prostorech. V posledních letech se ale pro převoz zboží využívají kamiony a tento objekt se tak stal zbytečným.

V blízkosti areálu funguje kontejnerový terminál, který by se mohl přemístit na okraj Prahy. Investor chce místo proměnit v moderní čtvrť, architekti a občanská sdružení bojují za záchranu.

Generální ředitel Českých drah (ČD) Petr Žaluda řekl na mezinárodní konferenci Pražská nádraží ne/využitá, že ČD vlastní asi tisícovku výpravních budov, z nichž většina stojí už od dob Rakousko-Uherska.

Uvést je do původního stavu by prý vyžadovalo investice ve výši desítek miliard korun. Jen rekonstrukce Hlavního nádraží v Praze vyjde zhruba na miliardu, stovky milionů „spolkne“ Masarykovo nádraží.

Možnost, jak „zachránit“ budovu na Nákladovém nádraží Žižkov před zbouráním, je prohlášení budovy za kulturní památku. To se stalo na konci roku 2010. Po odvolání účastníka řízení Žižkov Station Development ale bývalý ministr kultury Jiří Besser památkový status budovy loni zrušil a věc vrátil k novému projednání první instanci.

Nová ministryně kultury Alena Hanáková (STN) však prohlásila, že je památková hodnota budovy nesporná. Rozhodnutí Ministerstva kultury, zda prohlásí funkcionalistickou budovu a přilehlý areál nákladového nádraží Žižkov chráněnou památkou, by mělo přijít v blízké budoucnosti.

Žaluda však říká, že prohlášení za památku nic neřeší, protože na udržování budov nejsou peníze. Navíc dle slov ČD stojí údržba kulturních památek třikrát více peněz než je tomu u jiných objektů a to je bez dotace problematické.

Nákladové nádraží prý mělo smysl v minulosti, ale nyní, kdy je vše dopravováno kamiony, nemá smysl objekt zachovávat. Rekonstrukce by údajně byla nejen drahá, ale i nesmyslná. Developerské společnosti Sekyra Group pak nádraží na ploše téměř sto tisíc metrů čtverečních brání v realizaci investičních plánů.

MČ Praha 3: Jarovská spojka čeká

Zdeněk Lukeš, historik architektury, si myslí, že není nutné budovu srovnat se zemí. Prostor by prý bylo vhodné využít jako místo pro byty, výstavní sály, nebo třeba pro železniční muzeum, na plochých střechách by prý mohla vzniknout promenáda a třeba i letní kavárny. Lukeš razantně popírá, že by šlo o „nějakou ruinu“, velká část stavby prý stále slouží.

Historik umění Richard Biegel si rovněž nemyslí, že by historická budova na Nákladovém nádraží Žižkov měla bránit rozvoji, stejně jako u ostatních pražských nádraží. Prostor se dá revitalizovat, aniž by byla budova zbourána.

Starostka MČ Praha 4 Vladislava Hujová (TOP 09) tvrdí, že budova Nákladového nádraží Žižkov stojí v místě, kterým Útvar územního rozvoje hlavního města Prahy naplánoval vést budoucí dopravní napojení, tzv. Jarovskou spojku. Tuto kapacitní komunikaci Biegel označil za antiurbální. Existují navíc studie, jak lze komunikaci vést kolem budovy nádraží.

Městské části Praha 3 ale pozemek nepatří, proto o něm nemůže rozhodovat. „Jarovská spojka především odvede automobilový provoz z přetížené Koněvovy ulice,“ říká Jan Sotona z Prahy 3. Doprava by se měla přesunout z ulice s hustou obytnou zástavbou na „komunikaci, která by vedla ve stopě bývalého drážního tělesa obklopeného ochrannými koridory bez bytové zástavby“.

Neeokologické nádraží v centru Prahy?

Tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský říká, že se do budoucna s vlaky v této oblasti nepočítá. „Prostor nákladového nádraží Žižkov je určen pro rozvoj hlavního města Prahy a nadále nebude využíván pro železniční dopravu,“ konstatoval Šťáhlavský.

Objekt již dnes není využíván k účelu, ke kterému byl vybudován, tedy jako překladiště zboží z železnice na pozemní dopravu pro hlavní město Prahu. Činnost kontejnerového terminálu v sousedství Nákladního nádraží Žižkov měla být podle ČD ukončena a přesunuta do jiné lokality, zřejmě na okraj Prahy, kde „nebudou zatěžovat těžké kamiony a ruch z překládky život lidí a městského centra“.

Umístění velkého překladiště do centrální částí měst bylo podle ČD velmi neekologické. Velký terminál je prý také například v Uhřiněvsi, kde není v těsném sousedství obytných domů. „Bude zrušena celá železniční trasa z Malešic na nákladové nádraží Žižkov,“ říká Šťáhlavský.

Šťáhlavský říká, že není určitě vhodné překládat mnohatunové kontejnery v centru milionové metropole vedle obytných domů a pak je vozit na těžkých kamionech po městských ulicích opět kolem obytných domů, mezi tramvajemi k nejbližší dálnici. Současnou snahou je spíše kamiony z centra Prahy vytlačit.

Zcela opačný názor má Martin Skalský z Arniky. Podle něj stojí za úvahu, zda by nebylo možné nádraží i nadále využívat k dopravě, dovoz zboží vlakem po železnici by mohl pomoci odlehčit ulicím přetíženým automobilovým provozem.

Plánovaná kapacitní komunikace se Skalskému vůbec nelíbí. „Jarovská spojka je naprostý nesmysl,“ říká rezolutně. Tato komunikace by prý v případě vzniku způsobila ještě horší zahlcení centra Prahy automobily, protože bude sloužit jako radiála přivádějící auta z Městského okruhu. Prý je přednější, aby novou čtvrť dobře obsloužila veřejná doprava.

Nákladové nádraží Žižkov Unikátní stavba Nákladového nádraží Žižkov jako jedna z největších svého druhu v Evropě vznikla v polovině 30. let. Měla za cíl odlehčit odklonem nákladních vlaků z centra železniční dopravě v Praze. V první polovině minulého století bylo toto nádraží moderním zařízením, kam vlaky navážely zboží do prostoru mezi dvěma několik set metrů dlouhými křídly se skladišti. Zboží se vyložilo na železné lávky a poté do přilehlých moderních skladišť. Z prostor Nákladního nádraží pak odjíždělo na nákladních automobilech. Provoz nádraží skončil v roce 2002 a o budoucnosti této několik desítek hektarů rozsáhlé plochy se intenzivně jedná. Jedna vize hovoří o projektu revitalizace na obytné a administrativní centrum.

Je již rozhodnuto?

V nádražích na území Prahy vidí první náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09) velký potenciál k rozvoji města, musela by mu ale předcházet změna územního plánu. Situaci dále komplikuje fakt, že Praha nevlastní pozemky, kde tyto objekty stojí.

Skalský říká, že situace je špatná. V novém územním plánu je prý téměř celá oblast vyznačena červeně – tedy určeno k zastavění. „Je třeba si uvědomit, že jde o jedno z nejcennějších nezastavěných území prakticky v centru Prahy.“

Skalský říká, že část budov stále využívána je a přestože některé prostory využití nemají, neznamená to, že by se měly tyto mimořádně cenné funkcionalistické budovy s řadou unikátních technických zařízení automaticky zbourat.

„No co si asi myslíte, že chceme my,“ říká pobaveně Václav Stodola, který v objektu Nákladového nádraží provozuje největší prodejnu starožitného nábytku – antiku v Praze. Je však znát, že má z budoucnosti obavy…

Plány jsou smělé

Podle developerské společnosti Sekyra Group čeká žižkovské nákladové nádraží přeměna na „moderní rezidenční čtvrť Žižkov City, která poskytne kvalitní bydlení v zeleni asi 15 tisícům lidí“ a kromě bytových domů zde mají vzniknout kanceláře a centrum obchodu a služeb. Sekyra Group dodává, že bývalý areál Nákladového nádraží Žižkov má rozlohu přes 33 hektarů a je tak největším potenciálně rozvojovým územím v Praze.