Přes 70 % nových zdrojů energie v Evropě za rok 2011 je obnovitelných
V Evropské unii vzniklo v roce 2011 celkem 44 393 MW nové výrobní kapacity elektřiny. Z toho 32 043 MW pocházelo z obnovitelných zdrojů. Největší podíl na tom mají solární fotovoltaické elektrárny s 21 000 MW, větrné elektrárny si připsaly 9 616 MW.
Evropa měla na konci roku k dispozici celkem 895 878 MW výrobní kapacity. Z toho větrné elektrárny mají podíl 10,5 % s 93 957 MW a obnovitelné zdroje jako celek mají dokonce 31,1 %. Napříč EU je vidět jasný odklon od jaderné energie a uhelných elektráren směrem k obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu.
Zdaleka největší podíl nových větrných elektráren instalovaných v roce 2011 má Něměcko s 2086 MW, Velká Británie s 1293 MW, Španělsko s 1050 MW a překvapivě i odrazivší se Itálie s 950 MW. Pozadu nezůstala ani Francie s 830 MW, Švédsko s 763 MW a díky ČEZ dotahuje i Rumunsko s 520 MW. Polsko si připsalo 436 MW, Portugalsko 377 MW a Řecko pak 311 MW.
V Německu vyrábějí obnovitelné zdroje víc energie než jaderné a uhelné elektrárny
Nejistá budoucnost obnovitelných zdrojů energie očima investorů
Naprostá většina nově instalovaných větrných elektráren jsou tzv. „on-shore“, tedy pozemní instalace, a to 8 750 MW. Pouze 866 MW bylo instalováno off-shore v pobřežních vodách. Přitom právě tento segment by měl v následujících letech výrazně růst, protože pobřežní větrné farmy nabízejí výrazně vyšší výkon (ale také vyšší investiční náklady).
Pro zajímavost, zde je graf složení přírůstku výroby za minulý rok. Druhé místo jen s mírným odstupem proti větrným elektrárnám obsadil zemní plyn. Naopak téměř bezvýznamnými položkami se stala geotermální energie, malé vodní elektrárny a zatím v tomto ranku zůstává i využití energie oceánů.
Překvapivě málo má také biomasa (234,1 MW) a velké hydroelektrárny (606 MW). Spalováním uhlí se nově vyrábí pouze 2147 MW (5 %), jaderná energie má nově 331 MW.
Malé elektrárny mohou v ČR napájet milion domácností levnější elektřinou
Nakonec se stojí za to podívat na změny v letech 200-2011 v instalované výrobní kapacitě v Evropské unii. Za tu dobu přibylo 111 GW plynových elektráren, 84 GW větrných a 47 GW solárních elektráren. Naopak ubylo 10 GW uhelných, 14 GW jaderných a 14 GW ropných.
Podíl zemního plynu mezitím vzrostl z 16 % na 23 %, podíl uhlí se zmenšil z 28 % na 26 %, podíl jaderné energie klesl z 22 % na 14 % a podíl velkých vodních elektráren klesl z 18 % na 14 %.
Podíl výroby z větrné energie vzrostl z pouhých 2 % v roce 2000 na 10 % v roce 2011, fotovoltaika vzrostla ze 188 MW na neuvěřitelných 46 300 MW!
A úplně poslední graf ukazuje podíl energie vyrobené ve větrných elektrárnách na celkové spotřebě v jednotlivých zemích Evropské unie.