Přes 70 % nových zdrojů energie v Evropě za rok 2011 je obnovitelných

V Evropské unii vzniklo v roce 2011 celkem 44 393 MW nové výrobní kapacity elektřiny. Z toho 32 043 MW pocházelo z obnovitelných zdrojů. Největší podíl na tom mají solární fotovoltaické elektrárny s 21 000 MW, větrné elektrárny si připsaly 9 616 MW.

Graf celkové instalované výrobní kapacity v Evropské unii v letech 1995 až 2011 podle typu zdroje, graf: EWEA
Graf celkové instalované výrobní kapacity v Evropské unii v letech 1995 až 2011 podle typu zdroje, graf: EWEA

Evropa měla na konci roku k dispozici celkem 895 878 MW výrobní kapacity. Z toho větrné elektrárny mají podíl 10,5 % s 93 957 MW a obnovitelné zdroje jako celek mají dokonce 31,1 %. Napříč EU je vidět jasný odklon od jaderné energie a uhelných elektráren směrem k obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu.

Zdaleka největší podíl nových větrných elektráren instalovaných v roce 2011 má Něměcko s 2086 MW, Velká Británie s 1293 MW, Španělsko s 1050 MW a překvapivě i odrazivší se Itálie s 950 MW. Pozadu nezůstala ani Francie s 830 MW, Švédsko s 763 MW a díky ČEZ dotahuje i Rumunsko s 520 MW. Polsko si připsalo 436 MW, Portugalsko 377 MW a Řecko pak 311 MW.

Naprostá většina nově instalovaných větrných elektráren jsou tzv. „on-shore“, tedy pozemní instalace, a to 8 750 MW. Pouze 866 MW bylo instalováno off-shore v pobřežních vodách. Přitom právě tento segment by měl v následujících letech výrazně růst, protože pobřežní větrné farmy nabízejí výrazně vyšší výkon (ale také vyšší investiční náklady).

Nový výrobní kapacita elektřiny v Evropské unii pro rok 2011 rozdělená podle typu zdroje, graf: EWEA
Nový výrobní kapacita elektřiny v Evropské unii pro rok 2011 rozdělená podle typu zdroje, graf: EWEA

Pro zajímavost, zde je graf složení přírůstku výroby za minulý rok. Druhé místo jen s mírným odstupem proti větrným elektrárnám obsadil zemní plyn. Naopak téměř bezvýznamnými položkami se stala geotermální energie, malé vodní elektrárny a zatím v tomto ranku zůstává i využití energie oceánů.

Překvapivě málo má také biomasa (234,1 MW) a velké hydroelektrárny (606 MW). Spalováním uhlí se nově vyrábí pouze 2147 MW (5 %), jaderná energie má nově 331 MW.

Nakonec se stojí za to podívat na změny v letech 200-2011 v instalované výrobní kapacitě v Evropské unii. Za tu dobu přibylo 111 GW plynových elektráren, 84 GW větrných a 47 GW solárních elektráren. Naopak ubylo 10 GW uhelných, 14 GW jaderných a 14 GW ropných.

Graf srovnání složení energetického mixu v EU v letech 2000 a 2011, graf: EWEA
Graf srovnání složení energetického mixu v EU v letech 2000 a 2011, graf: EWEA

Podíl zemního plynu mezitím vzrostl z 16 % na 23 %, podíl uhlí se zmenšil z 28 % na 26 %, podíl jaderné energie klesl z 22 % na 14 % a podíl velkých vodních elektráren klesl z 18 % na 14 %.

Podíl výroby z větrné energie vzrostl z pouhých 2 % v roce 2000 na 10 % v roce 2011, fotovoltaika vzrostla ze 188 MW na neuvěřitelných 46 300 MW!

Graf celkové instalované výrobní kapacity rozdělené podle typu v letech 1995 až 2011, graf: EWEA
Graf celkové instalované výrobní kapacity rozdělené podle typu v letech 1995 až 2011, graf: EWEA

A úplně poslední graf ukazuje podíl energie vyrobené ve větrných elektrárnách na celkové spotřebě v jednotlivých zemích Evropské unie.

EWEA, tisková zpráva

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *